Každý rok se slaví světový týden kojení, letos připadá na období 1.–7. 8. 2024. Proto se v dnešním článku budeme věnovat mateřskému mléku. Ráda bych na začátek uvedla, že naprosto respektujeme každou maminku, která nekojí, ať už ze svého rozhodnutí, či z jiného, např. zdravotního důvodu.
Mateřské mléko je komplexní tekutina obsahující z 87 % vodu. Dále obsahuje četné mikronutrienty a makronutrienty. Patří mezi ně proteiny, tuky, sacharidy, vitaminy, minerály, růstové faktory, protilátky (chránící před infekcí), bílé krvinky a prospěšné bakterie. Strava, fyziologie mléčné žlázy, zdravotní stav atd., jsou faktory, které mohou složení mateřského mléka ovlivnit. Navíc se složení může měnit podle toho, zda jde o přední či zadní mléko, nebo zda jde např. o mlezivo (kolostrum), přechodné mléko či zralé mléko. Přední mléko oproti zadnímu obsahuje méně tuků*. Obsah bílkovin a laktózy se mezi nimi liší méně.
*Podle složení a doby, kdy se mateřské mléko tvoří, rozlišujeme více typů. Mlezivo je první mléko, které se vytváří ihned po porodu. Přechodné mléko se tvoří 2–5 dní po porodu. Zralé mléko vzniká 10–15 dní po porodu. Dále rozlišujeme mateřské mléko na tzv. přední a zadní. Z předního mléka se miminko napije a zadní mléko jej zasytí, proto je také výživnější.
Sacharidy jsou významným makronutrientem mateřského mléka, který hraje důležitou roli ve výživě miminka. Většina lidí přijímá sacharidy ve formě glukózy, zatímco kojenci, u nichž se ještě dostatečně nevyvinul gastrointestinální trakt, přijímají sacharidy primárně ve formě laktózy. Laktóza je tedy hlavní sacharidovou složkou mateřského mléka, která je snadno stravitelná pro většinu kojenců. Nedostatek enzymů pro zpracování laktózy však může způsobit různé příznaky, jako je její intolerance nebo malabsorpce (nedostatečné vstřebávání).
Bílkoviny mateřského mléka jsou nezbytné pro růst a vývoj miminka. V mateřském mléce se skládají bílkoviny ze směsi syrovátky, kaseinu a různých peptidů. Mezi hlavní syrovátkové bílkoviny mateřského mléka patří:
Tuky hrají důležitou roli ve výživě (tvoří téměř 50 % z celkového energetického příjmu) a ve vývoji centrální nervové soustavy kojenců. Hlavní složkou jsou triglyceridy, dále obsahuje dvě esenciální mastné kyseliny – kyselinu linolovou a alfa-linolenovou. Ty jsou prekurzory eikosapentaenové kyseliny (EPA) a dokosahexaenové kyseliny (DHA), které patří mezi omega-3 mastné kyseliny.
Kolostrum neboli mlezivo, je hustá a nažloutlá tekutina, která po porodu slouží jako první strava pro miminko. Předchází přechodnému a zralému mateřskému mléku. Je velice výživné, a proto jej stačí miminku jen málo.
Hraje důležitou roli v imunitě novorozence, v jeho výživě a pomáhá při vytváření zdravého střevního mikrobiomu, což může mít dlouhodobě pozitivní vliv na jeho zdraví.
Mlezivo oproti zralému mléku obsahuje více bílkovin a méně sacharidů a tuku a je bohaté na sekreční imunoglobulin A (IgA), který pomáhá chránit kojence před infekcemi. Vysoký obsah IgA pokrývá sliznici nevyzrálého tenkého střeva miminka, čímž jej pomáhá chránit před průnikem nežádoucích mikroorganismů do těla. Sekreční IgA navíc pomáhá předcházet vzniku potravinových alergií. Kolostrum také pomáhá vytvořit normální střevní mikrobiom kojence. Střevo je totiž po narození považováno za sterilní.
Kojení přináší mnoho výhod pro maminku i miminko.
Mezi krátkodobé výhody kojení pro maminku patří:
Výhody kojení pro miminko:
Světová zdravotnická organizace WHO a UNICEF za optimálních podmínek doporučují zahájit kojení do hodiny po porodu a pokračovat s ním po dobu šesti měsíců. Poté doporučují zavedení nutričně vhodného a bezpečného příkrmu (pevné stravy) v šestém měsíci života a pokračování v kojení až do dvou let nebo déle.
text: Mgr. Diana Herbsová, R&D manager ze společnosti Verra Science s.r.o.
foto: iStock