Plísně a vliv na zdraví

Plísně jsou jedním z mnoha vlivů z prostředí, které mohou různě působit na lidské zdraví. Jak to bývá obvykle u většiny vlivů prostředí, mohou být plísně prospěšné i vysloveně škodlivé. Jsou velmi různorodé. V biologii se zařazují mezi houby jako skupina hub tvořící mycelium, což potom vidíme jako plísní pokrytý povrch. Celá skupina plísní se dělí na řadu podskupin, často se zajímavými vlastnostmi. 

Prospěšné stránky

Jejich prospěšné stránky jsou v některých případech velmi významné. Asi nejznámějším využitím produktů plísní je Penicilin, první klinicky využitelné antibiotikum, které je právě produktem plísně Penicillium chrysogenum (dříve též Penicillium notatum). Významný byl objev skotského lékaře Sira Alexandera Fleminga získáním penicilinu z plísně Penicillium notatum. Za objev penicilinu získal v roce 1945 společně s Howardem Floreyem a Ernstem Chainem Nobelovu Cenu za fyziologii a lékařství. Známé je také využití plísní v potravinářství, např. při výrobě sýrů. Plísně mají i širší využití v průmyslu, produkují i další využitelné enzymy a další složky.

Oblast	Využití
Medicína	Antibiotika: Nejznámějším příkladem je penicilin, který je produkován plísní Penicillium chrysogenum. Od 40. let minulého století byl Penicilin prvním široce používaným antibiotikem a měl revoluční vliv na léčbu bakteriálních infekcí.
	Imunomodulátory: Cyklosporin, který je produkován plísní Tolypocladium inflatum, se používá jako imunosupresivum, např. při transplantacích orgánů nebo autoimunitních onemocněních.
	Cholesterol: Statiny, jako lovastatin a pravastatin, se získávají z plísní rodu Aspergillus a Penicillium a používají se ke snížení hladiny cholesterolu.
Potravinářství	Sýry: Plísně se používají při výrobě některých druhů sýrů, například Roquefortu (Penicillium roqueforti), Camembertu a Brie (Penicillium camemberti).
	Fermentace: Plísně jako Aspergillus oryzae a Aspergillus sojae se používají při fermentaci sójové omáčky, miso a saké.
	Maso a uzeniny: U některých uzenin, například u salámů, se používá plíseň k vytvoření povrchové vrstvy, která chrání výrobek a ovlivňuje jeho chuť.
Biotechnologie	Enzymy: Plísně produkují mnoho průmyslově významných enzymů, jako jsou amylázy, proteázy a celulázy, které se používají v potravinářství, při výrobě biopaliv a v detergentech.
	Bioremediace: Některé plísně se používají k dekontaminaci životního prostředí, například k rozkladu ropných látek nebo těžkých kovů.
Zemědělství	Kontrola škůdců: Některé plísně se používají jako biopesticidy k potlačení škůdců a chorob rostlin, čímž se snižuje potřeba chemických pesticidů.
	Zlepšení růstu rostlin: Plísně žijící v asociaci s kořeny rostlin pomáhají rostlinám lépe vstřebávat živiny a vodu.
Věda a výzkum	Modelové organismy: Plísně jako Neurospora crassa, Saccharamyces a Aspergillus se používají jako modelové organismy pro výzkum například v genetice, evoluční biologii a biochemii.
Textilní průmysl	Barvení textilií: Některé plísně produkují přírodní barviva, která se využívají při barvení textilií.

 

Škodlivé stránky

V diskusi o vlivu plísní na zdraví většinou vystupují jejich škodlivé stránky, které jsou také mnohočetné. Plísně rostou hlavně ve vlhkém prostředí a uvolňují spóry, které se z ovzduší dostávají do lidského organismu hlavně vdechováním. Nejvíce obtíží tedy působí vlivem na dýchací systém. Dlouhodobé vystavení plísním, zvláště u vnímavých jedinců, může způsobit i další infekce, hlavně kožní a slizniční.

Imunita vůči plísním

Zdravý mikrobiom je výsledkem rovnováhy mezi různými mikroorganismy včetně plísní a imunitním systémem. Porucha této rovnováhy může vést k infekcím a zánětům. Některé infekce plísněmi mohou být velmi agresivní. Podobně jako u jiných infekcí, má imunitní systém vyvinuté specifické mechanismy obrany proti plísním. Zahrnují hlavně komplexní reakce imunitních buněk, fagocytujících buněk pohlcujících plísně a dále cytotoxické a další lymfocyty specificky vybavené proti plísním. Velmi nebezpečné jsou tyto infekce pro lidi s poruchami imunity v těchto buněčných mechanismech. U ohrožených pacientů s velmi vzácnými vrozenými poruchami nebo u pacientů s těžkým potlačením imunitních procesů, například po transplantacích nebo těžké imunosupresi, je třeba podávat preventivní antimykotika, bránící rozvoji závažných problémů.

Infekce vyvolané plísněmi

Ale také u běžné populace mohou plísně působit zdravotní problémy. Velmi rozšířené jsou kožní formy plísňových onemocnění, zvláště spojené s vlhkostí a projevující se hlavně na rizikových částech těla, v tříslech, podpaží, na nohou, mezi prsty, ale i na hlavě. Některé z forem kožních infekcí mohou být závažné. Léčba spočívá v režimových a preventivních opatřeních, lokálních přípravcích proti plísním a v závažnějších případech v podání systémových antimykotických léků. 

Alergie na plísně

Známé jsou alergické reakce na plísně. Vyskytují se hlavně u lidí s vnímavostí na alergické podněty vystavení plísním.  Alergie na plísně se projevují hlavně respiračními příznaky různé tíže, drážděním sliznic nosu a očí, rýmou, slzením, při postižení dýchacích cest kašlem, případně i kožními projevy vyrážek a svědění. 

U astmatiků mohou vést expozice plísním k exacerbaci astmatických obtíží. 

Diagnostika alergie na plísně vyplývá z klinických okolností a následně provedené laboratorní diagnostiky, a léčba spočívá v režimových opatřeních, minimalizování styku s plísněmi a léčebnými opatřeními směřujícími k potlačení alergické reakce. 

Režimová opatření jsou důležitá a vystupují v našich podmínkách výrazněji v poslední době, kdy je tendence k nižšímu vytápění způsobená zdražováním energií. Komplexní opatření proti výskytu plísní jsou namístě zvláště u alergiků a lidí s oslabenou imunitou. 

Mykotoxiny

Samostatnou problematikou ve zdravotních komplikacích vyvolaných plísněmi jsou stavy způsobené mykotoxiny. Jsou to látky produkované plísněmi, které tvoří celou další komplexní kapitolu. Mykotoxinů jsou stovky různých druhů. Vyskytují se hlavně v potravinách a zemědělských produktech. Velmi známé jsou aflatoxiny, které jsou produkované plísněmi rodu Aspergillus. Aflatoxiny se nalézají hlavně v ořeších, zvláště v burských oříšcích, ale i v dalších potravinách. Mykotoxiny jsou velmi škodlivé, poškozují toxickým působením orgány, zvláště játra a ledviny a jejich chronické působení má karcinogenní účinky. Obsah mykotoxinů v potravinách je hlídán dozorovými orgány, ale je třeba myslet na to, že se mohou vyskytnout i v různých formách potravinových doplňků, v čajích a různých rostlinných směsích nebo v dalších plesnivých potravinách. Mykotoxiny jsou široce rozšířené a je dobré se jim v rámci možností vyhýbat. 

Prevence

V prevenci plísňových onemocnění se uplatňují kroky k omezení jejich 

růstu a šíření v domácnostech, například udržování nízké vlhkosti v domácnosti pomocí odvlhčovačů a větrání, pravidelné odstraňování prachu a nečistot, kde se plísně mohou usazovat, a udržování potravin v suchu a chladu, aby se zabránilo kontaminaci mykotoxiny. Dále je důležitá zdravá životospráva, která podporuje správné fungování imunitního systému a také racionální užívání antibiotik.

Souhrn

Přestože plísně mají velké množství využití, z uvedeného textu vyplývá, že mohou významně ovlivnit lidské zdraví a způsobit řadu problémů. Alergické reakce jsou nejčastější, projevují se příznaky jako rýma, kýchání a svědění očí. Expozice plísním může také dráždit oči, kůži, nos, hrdlo a plíce, což vede k závažnějším respiračním problémům u jedinců s astmatem. V některých případech může expozice určitým typům plísní produkujících mykotoxiny vést k závažnějším zdravotním komplikacím. Přítomnost plísní, zejména v interiéru, představuje potenciální zdravotní riziko a je vhodné se mu vyvarovat. 

Plísňová onemocnění představují celosvětový problém. Podobně jako bakterie, i některé druhy plísní se stávají rezistentními vůči dostupným léčivům, což komplikuje léčbu infekcí. Zvyšující se hustota obyvatelstva usnadňuje šíření plísní. Změny klimatu, zejména vyšší vlhkost a teploty, vytvářejí ideální podmínky pro jejich růst. Vzhledem k tomu, že se v budoucnu dá očekávat nárůst onemocnění spojených s plísněmi, je důležité, aby probíhal intenzivní výzkum zaměřený na plísně, imunitní mechanismy obrany vůči nim a výzkum nových léčiv. Ve FN Motol se výzkumu imunity ve vztahu k plísním dlouhodobě věnuje v Ústavu imunologie tým doktorek Markéty Bloomfield a Zuzany Paračkové.   

 

MUDr. Markéta Bloomfield, Ph.D., Mgr. Zuzana Paračková, Ph.D., prof. MUDr. Anna Šedivá, DSc. – Ústav imunologie 2. LF UK a FN v Motole