Zooterapie v dětské paliativní péči

10. 5. 2024

Tým dětské podpůrné péče FNM se stará o děti s život ohrožujícím a život limitujícím onemocněním a jejich rodiny a zaměřuje se na podporu co nejlepší kvality života. Spolupráce s Dobrovolnickým centrem FN Motol umožnila rozšířit nabídku péče o tyto dětské pacienty, jejichž léčba vyžaduje dlouhé týdny až měsíce pobytu v nemocnici, což je pro ně i jejich rodiče mimořádně psychicky náročné.

Zooterapie - pes

Za poslední rok a půl využilo úspěšně motolskou zooterapii, jejíž nejznámější podobou je canisterapie, 15 našich pacientů různého věku. Nejmladšímu pacientovi byly 3 roky, nejstaršímu 18 let. Zooterapie proběhla jak na standardních odděleních, tak na jednotkách intenzivní péče, a to konkrétně na Pediatrické klinice a na Klinice dětské hematologie a onkologie. Dále setkání s terapeutickými zvířaty proběhla v prostorách nemocnice mimo oddělení, venku v areálu nemocnice a v Domě Ronalda McDonalda.

Významný pozitivní přínos mělo začlenění zooterapie do léčebného procesu u malého pacienta předškolního věku, jehož zdravotní stav vyžadoval po dobu několika týdnů každodenní dojíždění na radioterapii. Chlapeček byl úzkostný, cesta do Motola byla pro něj, ale i jeho rodiče spojena s velkým stresem. Ve chvíli, kdy byly pravidelné návštěvy FN Motol díky Dobrovolnickému centru obohaceny o osobní setkání chlapce se zvířátky, jeho emoční stav se výrazně změnil. Snížila se úzkost a negativní nastavení přešlo do pozitivního – chlapec se začal na cestu do nemocnice za zvířátky dokonce těšit, což znamenalo nejen pro rodiče ale i zdravotníky velkou úlevu.

Zooterapii se snažíme nabízet vždy v ten správný moment, “na míru” danému dítěti. Někdy je cílem všeobecná podpora psychického stavu, zmírnění prožitků nudy během dlouhé hospitalizace, jindy je zooterapie přímo součástí cíleného plánu managementu úzkostně-depresivní symptomatiky. Interakce s terapeutickým zvířetem je také jedna z mála chvil během léčby a hospitalizace, kde může dítě skutečně svobodně rozhodovat o tom, co se bude dít. Zooterapii jsme také zapojili cíleně jako podporu zvládnutí konkrétních náročných okamžiků během léčby.

Zooterapie - pes

Konkrétní formu zooterapie – canisterapii – kterou našich pacientů využíváme nejčastěji, jsme u několika pacientů zařadili do rehabilitačního plánu. Přítomnost terapeutického psa nejen zvyšuje motivaci dětských pacientů k rehabilitaci, ale také celkově podporuje mobilizaci. Několikrát se návštěva terapeutického psa odehrála i v okamžicích blížícího se závěru života dítěte, a přinesla do těchto významných a křehkých chvil rodině okamžik radost a uvolnění.

Během samotného setkání s terapeutickým zvířetem prožívají děti pozitivní emoce – mají radost, jsou zvídavé, zapomínají na chvíli na své starosti a bolesti.

Efekt ale vidíme i do budoucna. Po proběhlé návštěvě je zážitek bezpečným tématem, které zvlášť u menších nebo u hodně úzkostných dětí a dospívajících často umožní navázání komunikace s ošetřujícím personálem a nepřímo tak zvyšuje compliance s léčbou. Po návratu domů z hospitalizace pak může být zooterapie, většinou zaznamenaná na fotkách a videích, významným prvkem, který pomůže dítěti zpracovat celé období pobytu v nemocnici.

Zooterapie - slepice

Zooterapie působí zprostředkovaně i na rodiče našich malých pacientů. Často reagují na návštěvu zvířátka velmi emotivně, jsou dojatí tím, co všechno pro jejich děťátko personál nemocnice zařizuje, častokrát se během návštěvy sami uvolní a užijí si chvíli spontaneity, což je něco, co je v rámci náročné a dlouhodobé péče o vážně nemocné dítě vzácné a velmi potřebné. Téměř vždy rodiče natáčí a fotí, a mají tak na náročný pobyt v nemocnici i hmatatelné vzpomínky, které jsou čistě pozitivní. V případě, kdy se dítě nevyléčí, mohou být tyto vzpomínky podpůrným faktorem v truchlení rodiny.

Tým dětské podpůrné péče FNM hodnotí dosavadní spolupráci s Dobrovolnickým centrem jako pozitivní a pro dětské pacienty s život ohrožujícím onemocněním jako velmi přínosnou.

foto a text: archiv – Dobrovolnického centra FNM,

za Tým dětské podpůrné péče FNM Mgr. Barbora Nebáznivá, psycholožka