Křest nové učebnice „Základy ortopedie a traumatologie pohybového aparátu“
Domů > Kliniky a ambulance > Část pro dospělé > I. ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol
Přednosta
Prof. MUDr. Ivan Landor, CSc.
224 433 901
Sekretariát
224 433 901 – neslouží k objednávání pacientů
kontaktní e-mail: renata.roubalova@fnmotol.cz
Objednávání pacientů
kartotéka: 224 433 925
Objednáváme pouze pacienty s doporučením od obvodního ortopeda s indikací k operaci.
Umístění:
Fakultní nemocnice v Motole
SEKRETARIÁT
přízemí hlavní budovy, spojovací chodba B – C – Komplement
AMBULANCE
přízemí hlavní budovy, UZEL B
V Úvalu 84
150 06 Praha 5
Modrý pavilon, část pro dospělé
Přízemí, komunikační uzel B
Ordinační hodiny: Po-Pá 8:00-15:00
Pacienti se mohou objednávat přes kartotéky:
Kartotéka Traumatologie – 224 438 624 Po-Pá 8:00-15:00
e-mail: traumatologie@fnmotol.cz
Kartotéka Ortopedie – 224 433 925 Po-Pá 7:00-7:30, 12:00-14:30
e-mail: 1.ortopedie@fnmotol.cz
E-maily slouží pouze k objednávání již registrovaných pacientů – volte nejprve tuto možnost. Do zprávy zadejte údaje potřebné k objednání.
Nové pacienty objednáváme pouze s doporučením od obvodního ortopeda s indikací k operaci – pro první objednání vyšetření volte telefonický nebo osobní kontakt.
Prostřednictvím e-mailu není možno zodpovídat dotazy týkající se Vašeho zdravotního stavu, doporučovat nebo jinak konzultovat léčebný postup, ani domluvit náhradní termín operace.
Pro výsledky a konzultace prosíme volejte do ambulancí příslušných lékařů.
V případě, že pacient není pojištěn je nutno nejprve kontaktovat Oddělení péče o samoplátce – 224 443 681, 224 443 682.
Pondělí
Ambulance č. 1 224 433 973 |
MUDr. Roman ŠTÍCHA
s. A. Hykešová |
Ambulance č. 2 224 433 974 |
MUDr. Jiří BEK
s. L. Matková |
Ambulance č. 3 224 433 975 |
MUDr. Milan HEIN – 1x za 14 dní
s. M. Adámková |
Ambulance č. 4 224 433 976 |
MUDr. Tobiáš JUDL
s. M. Rytířová |
Ambulance č. 5 224 433 978 |
Prof. MUDr. Ivan LANDOR, CSc. MUDr. Kristián GÜTTLER, Ph.D.s. L. Kurková |
Ambulance č. 6 224 433 930 |
MUDr. Rastislav BALLAY
s. L. Kurková |
Ambulance č. 7 224 433 977 |
MUDr. David JONÁŠ
|
Traumatologická ambulance č. 1 224 438 627 |
MUDr. Jaroslav KALVACH, MUDr. Zdeňka HONZOVÁ od 11:00s. J. Horká |
Traumatologická ambulance č. 2 224 438 662 |
MUDr. Robert MANEK
s. I. Huňáčková |
Traumatologická ambulance č. 3 224 438 626 |
MUDr. Pavel MÍŠEK
s. J. Poláčková |
Úterý
Ambulance č. 1 224 433 973 |
MUDr. Pavel DUPAL, MBA
s. L. Matková |
Ambulance č. 2 224 433 974 |
MUDr. David VEIGL, Ph.D. MUDr. Janis PAPADOPULOSs. M. Adámková |
Ambulance č. 3 224 433 975 |
MUDr. Jan HACH
s. H. Kopernická |
Ambulance č. 4 224 433 976 |
MUDr. Petr LIBÁNSKÝ
|
Ambulance č. 5 224 433 978 |
Doc MUDr. Rastislav HROMÁDKA, Ph.D.
s. L. Kurková |
Ambulance č. 6 224 433 977 |
MUDr. Otto KOLÁŘ
|
Ambulance č. 7 224 433 977 |
MUDr. Matěj MAZURA
s. M. Rytířová |
Traumatologická ambulance č. 1 224 438 627 |
MUDr. Evžen BEITL, Ph.D.
s. J. Horká |
Traumatologická ambulance č. 2 224 438 662 |
MUDr. Pavel BELÁN
s. I. Huňáčková |
Traumatologická ambulance č. 3 224 438 626 |
MUDr. Marek JOKL
s. J. Poláčková |
Středa
Ambulance č. 1 224 433 973 |
Prof. MUDr. Stanislav POPELKA, CSc. MUDr. Stanislav POPELKAs. M. Adámková |
Ambulance č. 2 224 433 974 |
MUDr. Vlastislav BARTÁK, Ph.D.
s. I. Hladká |
Ambulance č. 3 224 433 975 |
MUDr. Pavel DUPAL, MBA
s. L. Matková |
Ambulance č. 4 224 433 976 |
Doc. MUDr. Věra PINSKEROVÁ Ph.D.
s. M. Rytířová |
Ambulance č. 5 224 433 978 |
Prof. MUDr. Antonín SOSNA, DrSC. Prof. MUDr. David POKORNÝ, CScs. L. Kurková |
Ambulance č. 6 224 433 930 |
Doc. Petr FULÍN, Ph.D., MBA
s. L. Kurková |
Ambulance č. 7 224 433 977 |
MUDr. Jan HEŘT MUDr. Jiří WALDERs. L. Kurková |
Traumatologická ambulance č. 1 224 438 627 |
MUDr. Zdeněk ŠMÍDL
s. J. Horká |
Traumatologická ambulance č. 2 224 438 662 |
MUDr. Stanislav ŠTEFANISKO
s. I. Huňáčková |
Traumatologická ambulance č. 3 224 438 626 |
MUDr. Martin VLČEK
s. J. Poláčková |
Čtvrtek
Ambulance č. 1 224 433 973 |
Doc. MUDr. Jan PECH, CSc.
s. H. Kopernická |
Ambulance č. 2 224 433 974 |
MUDr. Kristián GÜTTLER, Ph.D.
s L. Matková |
Ambulance č. 3 224 433 975 |
MUDr. Tomáš KRŮTA
s Z. Charouzková |
Ambulance č. 4 224 433 976 |
MUDr. Pavel MELICHERČÍK
s. M. Rytířová |
Ambulance č. 5 224 433 978 |
MUDr. David VEIGL, Ph.D. MUDr. Miloš BARNAs. M. Adámková |
Ambulance č. 6 224 433 930 |
MUDr. Jiří BEK
s. M. Adámková |
Ambulance č. 7 224 433 977 |
MUDr. Tomáš ZATRAPA
s. A. Hykešová |
Traumatologická ambulance č. 1 224 438 627 |
MUDr. Otakar DOSOUDIL
s. J. Horká |
Traumatologická ambulance č. 2 224 438 662 |
MUDr. Edib JAGANJAC
s. I. Huňáčková |
Traumatologická ambulance č. 3 224 438 626 |
MUDr. Michal KOUTEK
s. J. Poláčková |
Pátek
Ambulance č. 1 224 433 973 |
MUDr. Jan VALENTA, CSc. MUDr. Viktor BEZVODAs. I. Hladká |
Ambulance č. 2 224 433 974 |
MUDr. Miroslan NETVAL CSc.
s. H. Kopernická |
Ambulance č. 3 224 433 975 |
MUDr. Zdeněk BORSKÝ
s. Z. Charouzková |
Ambulance č. 4 224 433 976 |
MUDr. Jan DOBIÁŠ
s. L. Matková |
Ambulance č. 5 224 433 978 |
Prof MUDr. David JAHODA, CSc.
s. M. Adámková |
Ambulance č. 6 224 433 930 |
MUDr. Jan ŠTĚDRÝ
s. M. Adámková |
Ambulance č. 7 224 433 977 |
MUDr. Jan TOMAIDES
s. M. Rytířová |
Traumatologická ambulance č. 1 224 438 627 |
MUDr. Milan VALCHA
s. J. Horká |
Traumatologická ambulance č. 2 224 438 662 |
MUDr. Karel HEJNO MUDr. Jiří POLÁKs. I. Huňáčková |
Traumatologická ambulance č. 3 224 438 626 |
MUDr. Jindřich BARTÁK
s. J. Poláčková |
Traumatologická část Ortopedické kliniky 1. LF UK a FN Motol
Péče o pacienty s úrazem má svá odborná i provozní specifika. Kromě odborné zdatnosti je v traumatologii důležitá i schopnost okamžitého rozhodování. Na Ortopedické klinice 1. LF UK a FNM je traumatologii věnována velká pozornost. Specializovaný tým zdravotníků zabezpečuje potřebnou zdravotní péči na odděleních úrazového příjmu, standardní i intenzivní lůžkové péče a urgentních operačních sálech.
Úrazový příjem
Připraveno je 6 vyšetřovacích lůžek, na kterých jsou ve spolupráci s ostatními klinikami ošetřováni pacienti nejen s poraněním pohybového aparátu, ale také s poraněním hlavy, hrudníku a břicha. Provoz je zde nepřetržitý, 24 hodin denně.
Na tzv. „Traumaboxu“ probíhá ošetřování pacientů s nejvážnějšími úrazy. Ambulance je speciálně vybavena pro rychlou diagnostiku a léčbu pacientů, včetně resuscitace. Traumabox svým umístěním navazuje na komplex urgentních operačních sálů.
V uplynulém roce bylo na „úrazovém příjmu“ ošetřeno více než 31 000 pacientů s různě závažným poraněním. Při přebírání pacientů od záchranné služby je pro rychlé a nekomplikované předání využíván systém „avízovaných příjmů“. Ambulance úrazového příjmu jsou určeny pro akutní ošetření. Pacienti vyžadující další odbornou ambulantní péči jsou po urgentním ošetření předáváni na příslušné ambulance podle typu a závažnosti poranění s přihlédnutím k místu bydliště.
Provoz na úrazovém příjmu je podřízen urgentním, neplánovaným ošetřením a pořadí pacientů se řídí závažností poranění.
Hospitalizace
Hospitalizace probíhá na lůžkách standardní a intenzivní péče. V současnosti je pro úrazy vyčleněno 30 standardních lůžek, z toho 3 lůžka (2 pokoje) jsou s nadstandardním vybavením. Na jednotce intenzivní péče je připraveno dalších 8 lůžek. Hospitalizováno bývá ročně kolem 2000 pacientů. Následná ošetřovatelská a rehabilitační péče je u pacientů, v převážné většině seniorů, často dlouhodobá a je řešena ve spolupráci se sociálním oddělením FNM. Pokud zdravotní stav pacienta neumožňuje domácí péči, je nabízena následná péče rehabilitační nebo sociální ve FNM nebo u jiných poskytovatelů zdravotních služeb. Dlouhodobou péči na lůžkách I.Ortopedické kliniky realizovat nemůžeme.
Operační sály
Na urgentních operačních sálech je pro úraz ročně operováno více než 1500 pacientů. Nejčastější mi výkony jsou operace pro zlomeninu horního konce stehenní kosti. U těchto pacientů se podle typu zlomeniny volí mezi záchovnou operací s osteosyntézou nebo implantací náhrady kyčelního kloubu.
Počet ošetřených a hospitalizovaných pacientů s úrazovou diagnózou ve FNM trvale roste. Je tomu tak také proto, že FN v Motole získala statut nejvyššího stupně traumacentra.
Vzdělávání
Lékaři traumatologické části se podílejí na pregraduálním i postgraduálním vzdělávání. Aktuálně je připravován nový sylabus stáží a seminářů na téma traumatologie. Zájemci z řad studentů lékařských fakult mohou po dohodě s vedením kliniky praktikovat na úrazovém příjmu.
Dobrovolnický program
Také na našich odděleních se můžete setkat s „ dobrovolníky“. Pokud chcete našim pacientům pomáhat a máte zájem o dobrovolnickou činnost, kontaktujte prosím „Dobrovolnické centrum FNM“. Děkujeme.
Zatímco 1. klinikou založenou v Československé republice byla Bratislavská klinika, jejímž zakladatelem byl prof. Chlumský, je 1. ortopedická klinika pražské Karlovy univerzity první a nejstarší založenou ortopedickou klinikou v českých zemích. Tato klinika byla založena prof. Stanislavem Tobiáškem v r. 1927. Prof. MUDr. Stanislav Tobiášek, první přednosta 1. ortopedické kliniky v Praze Prof. Tobiášek se zajímal o ortopedii už od doby, kdy pracoval na chirurgické klinice u prof. Maydla a později prof. Kukuly. Své znalosti si prohloubil u prof. Langeho v Mnichově a prof. Lorence ve Vídni. První velmi cenné chirurgické zkušenosti získal za balkánských válek, kdy pracoval ve vojenské nemocnici pod vedením prof. Jedličky. Za svoji práci obdržel od krále Petra Srbského řád sv. Sáva III. stupně. Byl habilitován v roce 1909 prof. Kukulou. Za Rakouska měl bohužel mnoho nepřátel, byl označován jako „politisch verdächtig und unverläslich“. Jeho navržená mimořádná profesura byla ve Vídni řadu let pozdržena. Po první světové válce byl Tobiášek jmenován mimořádným profesorem a bylo mu přislíbeno, že dostane prostory pro ortopedickou kliniku. V té době 1927 byla ortopedická klinika défacto, jedním z oddělení 2. chirurgické kliniky, které neposkytovalo dostatek možnosti a prostoru pro nově vznikající a nově se profilující obor ortopedie. Neschopné nadřízené úřady nakonec Tobiáška vyzvaly, aby vhodné prostory pro ortopedickou kliniku našel sám. Po delším vyjednávání se prof. Tobiáškovi podařilo s pomocí jeho přítele architekta Hübschmanna, který připravil zdarma plány na přebudování staré Kupecké nemocnice a zdarma sám stavbu řídil, konečně otevřít první ortopedickou kliniku v Čechách. Takto složitě, tedy vznikla skutečně samostatná první ortopedická klinika v Českých zemích, v ulici Ke Karlovu Praze 2. |
Budova tzv. staré Kupecké nemocnice po přestavbě na první sídlo 1. ortopedické kliniky v Praze 2, v ulici Ke Karlovu Klinika se zabývala zejména konzervativní léčbou vad pohybového ústrojí a její součástí byla i bandažistická a protetická dílna. |
Prof. Tobiášek při práci v protetické dílně Operačních výkonů bylo prováděno velmi málo a hlavními výkony byly osteoklazie a jednoduché tenotomie či incize abscesů pohybového ústrojí a empyemů. Po smrti prof. Tobiáška řídil krátce kliniku dr. Polívka, což bylo v r. 1933. Zásadním přelomem v činnosti kliniky se stává konec r. 1933, kdy prof. Zahradníček byl ustanoven přednostou 1. ortopedické kliniky. |
Prof. MUDr. Jan Zahradníček, DrSc. Od tohoto roku se datuje nová éra československé ortopedie. Prof. Zahradníček je mimořádnou osobností české ortopedie a je nepochybně zakladatelem moderního operačního oboru. Prof. Zahradníček se narodil 13. 6. 1882 na Českomoravské vysočině v Mastníku, což je malá moravská vesnička jihozápadně od okresního města Třebíče. Po studiích na gymnáziu v Třebíči se rozhodl studovat Českou lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kterou ukončil 27. 3. 1909. Po promoci pracoval krátce jako externista na interní klinice prof. Thomayera, prošel i dalšími odděleními a konečně dne 1. 4. 1910 se stává operačním elévem na chirurgické klinice prof. Kukuly. Vzhledem ke svým schopnostem už 1. 10. téhož roku dostává místo asistenta. Válečné události (balkánské války) jej však vedou k činnosti ve vojenské nemocnici v Bělehradě. Za 2. balkánské války působí jako vedoucí chirurg v bulharské Sofii, kde léčí a hlavně operuje až do konce srpna 1913. Po návratu na Kukulovu kliniku však záhy vypukne 1. světová válka a Zahradníček od konce června 1914 až do konce října 1919 působí nepřetržitě jako velitel I. chirurgické skupiny prof. Kukuly na různých bojištích (u Tarnova, Gorlice, Zakliczinu, Nadbrzesse a Rozvadova). Posléze působí i v Albánii a po konci války se vrací zpět na Kukulovu kliniku. Jeho působení jako válečného chirurga přineslo Zahradníčkovi obrovské zkušenosti a poskytlo mu to, nač jeho žáci vždy s obdivem vzpomínali -schopnost rychle se rozhodovat, volit v operační technice přímočaré řešení a nejlogičtější cestu k úspěchu. Zahradníček krátce působí na brněnské Masarykově univerzitě na chirurgii prof. Petřivalského. Docentem pro obor ortopedie se stal již na klinice prof. Kukuly v r. 1921 a v r. 1923 rozšiřuje svou habilitaci z ortopedie na docenturu z celé chirurgie. V červnu 1926 povolává děkanát lékařské fakulty Univerzity Karlovy doc. Zahradníčka do Prahy. Uvolnilo se místo po zemřelém prof. Rudolfu Jedličkovi, který vedl II. chirurgickou kliniku. V r. 1931, kdy zemřel prof. Stanislav Tobiášek, se naplňuje životní poslání prof. Zahradníčka, který po krátké době, kdy kliniku – jak už jsme uvedli – řídil dr. Polívka, se stává jako řádný profesor Univerzity Karlovy jejím druhým přednostou. Prof. Zahradníček postupně rozvíjí intenzivní operační činnost a zavádí své prioritní operační techniky. Proslavil se vlastní metodou léčby vrozeného vykloubení kyčelního kloubu, je objevitelem tzv. derotačního principu v léčbě této vady, proslavil se však i operativou pakloubu, měl i vlastní zevní fixátor pro léčbu infikovaných zlomenin atd. Další érou v aktivitě 1. ortopedické kliniky je konec 2. světové války, kdy 1. ortopedická klinika byla přemístěna do budovy bývalého Schneiderova sanatoria v ul. Na bojišti, v Praze 2. |
Budova 1. ortopedické kliniky v Praze 2 v ulici Na bojišti Zajímavé je, že kliniku tehdy předával prof. Zahradníčkovi Josef Smrkovský, který pak nedlouho po invazi sovětských vojsk v době Pražského jara jako tehdy již odepsaný politik umírá na 1. ortopedii na chondrosarkom pánve. Prof. Zahradníček řídil kliniku pevnou rukou až do své smrti do 12. 10. 1958. Jeho smrti předcházela účast na ortopedickém kongresu v Moskvě, kde měl úvodní přednášku nadšeně všemi účastníky přijatou. Bohužel však v Moskvě onemocněl a byl léčen pro údajný zánět plic. Jakmile se mu udělalo lépe, ihned odjel domů, ale bylo na něm vidět změnu. Necítil se dobře, byť na kliniku docházel pravidelně. Je pravděpodobné, že už v Moskvě měl nediagnostikovaný infarkt myokardu, na jehož recidivu a následky pak zemřel. Profil Zahradníčkovy kliniky postihoval prakticky celé spektrum tehdy prováděné ortopedické operativy. Základem však nepochybně byla operativa vrozeného vykloubení kyčelního kloubu a jeho následků. |
Prof. Zahradníček při operaci vrozeného vykloubení kyčelního kloubu Zahradníček podporoval všechny schopné asistenty a dával jim prostor pro další rozvoj oboru. Jeho první asistent, dr. Čížek, se již zač. 50. let začal zabývat problematikou kloubních plastik, provedl řadu experimentů s použitím osakrylu jako interpoziční plastiky, zavedl operativu Judetových osakrylových čepiček i interpozičních plastik dle Austina – Moora. Kromě prvního asistenta, dr. Čížka, byl zcela mimořádnou osobností kliniky MUDr. František Stryhal, kterému ovšem komunistický režim dopřál jako maximální uznání docenturu, takže se své zasloužené profesury dočkal až po revoluci. |
Prof. MUDr. František Stryhal, DrSc. Doc. Stryhal v době svého působení na klinice byl nepochybně nejsečtělejší a v ortopedii nejvzdělanější osobností. Se svým přítelem prof. Tošovským, který byl krátce rovněž jedním z asistentů prof. Zahradníčka, napsali významné dílo „Dětské zlomeniny“, které sloužilo mnoha generacím ortopédů jako základní učebnice dětské traumatologie pohybového aparátu. Z dalších mimořádných osobností 1. ortopedické kliniky je třeba jmenovat doc. MUDr. Jaroslava Slavíka, CSc., který se později stal přednostou ortopedické kliniky v Plzni, MUDr. Aleše Ondroucha, CSc., MUDr. Miroslava Lomíčka, který jako první na klinice se věnoval operativě skolióz, MUDr. Marii Benešovou, která se úspěšně věnovala konzervativní léčbě vrozeného vykloubení kyčelního kloubu s použitím biomechanického aparátku prof. Hanauska. |
Prim. MUDr. Hanausek Dalšími Zahradníčkovými žáky z této 1. éry byl prim. MUDr. Seidl, který odešel na primariát do Kladna a založil tam skvěle fungující ortopedicko-traumatologické oddělení, prim. MUDr. Lukeš, který založil a léta vedl ortopedii v Teplicích a MUDr. Procházka, který založil ortopedické oddělení v Českých Budějovicích. U prof. Zahradníčka dále krátce působili i prof. Hněvkovský – pozdější zakladatel 2. ortopedické kliniky, prof. Kubát, který po určitou dobu vedl 2. ortopedickou kliniku, MUDr. Hořák – pozdější primář ortopedického odd. v Písku, MUDr. Matějka, který později působil jako primář v Příbrami, MUDr. Miloš Kofroň – poctivý klasický ortopéd, který později působil na poliklinice na Karlově náměstí. Nelze nevzpomenout na prvního českého rentgenologa, který se cíleně zabýval diagnostikou a terapií pohybového ústrojí a který vedl RTG oddělení kliniky – MUDr. Antonína Sosnu staršího. |
Společné foto prof. Zahradníčka a jeho žáků z 50. let Posledním pravým Zahradníčkovým žákem, byl MUDr. Oldřich Čech, který se později stal přednostou a zakladatelem Ortopedické kliniky 3. LF UK na Vinohradech. MUDr. Oldřich Čech získal své ortopedické a traumatologické zkušenosti u prim. MUDr. Seidla na ortopedicko-traumatologickém oddělení nemocnice v Kladně. Již od roku 195 se aktivně účastní seminářů u prof. Zahradníčka, který jej pak přijímá na 1. ortopedickou kliniku. Jak je patrno z tohoto stručného výčtu, žáci prof. Zahradníčka pokryli odborně i geograficky veliký kus české ortopedie. Jak potvrzují všichni žáci prof. Zahradníčka byla atmosféra na klinice pozoruhodná svým přátelským duchem, který přes obrovský respekt vzbuzovaný osobností skvělého přednosty na všechny neobyčejně působila. Všichni na tuto dobu vzpomínají jako na léta, kdy jim velký šéf předával své zkušenosti a přesto jim nechával plný prostor pro rozvoj jejich osobnosti a naplňování odborných zájmů. Po smrti prof. Zahradníčka se přednostou 1. ortopedické kliniky stal prof. MUDr. Miroslav Jaroš, DrSc. |
Prof. MUDr. Miroslav Jaroš, DrSc. Éra jeho působení je charakterizována již bohužel stoupajícím vlivem komunistické ideologie, které se prof. Jaroš už nebyl schopen ubránit. On sám byl neobyčejně vzdělaný ortopéd s rozsáhlými vědomostmi, ale operačně byl podstatně méně aktivní, než jeho předchůdce. Nebránil však schopným asistentům kliniky v tom, aby se vzdělávali a zaváděli nové metody do operačního repertoáru kliniky. V době jeho působení pracovali na klinice doc. MUDr. Emil Eis, CSc., který se po něm stal přednostou kliniky. Pracoval zde i as. MUDr. Jiří Náhoda, CSc. – později profesor a přednosta plzeňské ortopedické kliniky. Dále zde působili MUDr. Miloš Gregar, MUDr. Jan Dvořák a další výše jmenovaní přímí Zahradníčkovi žáci. Za mimořádnou osobnost této éry považujeme MUDr. Zdeňka Matějovského, který se později stal zakladatelem moderní české onkologie pohybového aparátu a jako profesor a doktor věd již po revoluci se stal přednostou kliniky ILF na Bulovce. Nelze nevzpomenout na MUDr. Stanislava Malkuse, který se stal primářem krajského protetického oddělení a jeho následníka MUDr. Bohuslava Vrbického. Nejvýznamnějším asistentem kliniky byl v té době MUDr. Oldřich Čech, CSc., který se teprve po změně politického režimu dočkal uznání, stal se profesorem, doktorem věd a měl možnost založit ortopedickou kliniky 3. LF UK na Vinohradech. Prof MUDr. Oldřich Čech, DrSc. je po prof. Zahraníčkovi nepochybně největší postavou české ortopedie. Za svého pobytu na klinice v St. Galenu u prof. Müllera a později B. G. Webera načerpal veliké zkušenosti a geniální principy švýcarské operační školy, kterou dále rozvíjel, obohatil o vlastní myšlenky a rozvinul po svém návratu u nás. Jako člen výboru ČSOT byl jmenován v roce l963 předsedou technické komise při výboru ČSOT. Jeho zásluhou se česká ortopedie dočkala velmi brzy možnosti zavést metodu stabilní osteosyntézy v léčbě zlomenin a pakloubů, ať už vnitřní či zevní fixací, a již v r. 1970 se dočkala vzniku první české náhrady kyčelního kloubu, kterou O. Čech vyvinul se svými spolupracovníky v tehdejší SONP Poldi Kladno. Prof. Čech dokázal nejenom spoluvytvořit a zajistit výrobu instrumentárií a implantátů, ale dokázal také tyto přelomové moderní metody uvést do praxe v celé Československé republice. |
As. MUDr. Oldřich Čech, CSc. s MUDr. A. Sosnou jr. při převazu pacienta léčeného Čechovým zevním fixátorem pro pakloub stehenní kosti V éře prof. Jaroše nastoupili na kliniku ještě MUDr. Vratislav Rybka a MUDr. Antonín Sosna junior, kterého si as. MUDr. O. Čech, CSc. vybral zpočátku za svého žáka a brzy za svého spolupracovníka. Na klinice působil asi 2 roky MUDr. Miroslav Slavík, který v r. 1969 získal místo asistenta ILFu a později po prof. Pavlanském převzal řízení a vedení ortopedické kliniky ILF na Bulovce a byl po habilitaci jmenován profesorem. Prof. Jaroš byl vzhledem k věku rozhodnutím fakulty vystřídán ve vedení kliniky doc. MUDr. Emilem Eisem, CSc., který kliniku řídil od r. 1970. |
Doc. MUDr. Emil Eis, CSc. Prof. Jaroš pak v tomto roce na klinice, snad po astmatickém záchvatu, ve své pracovně zemřel. Éra doc. Eise je poznamenána bohužel politickými vlivy tzv. normalizace, pro kliniku je nepochybně veliká ztráta skutečnost, že doc. MUDr. Stryhalovi, DrSc. nebylo dopřáno kliniku řídit a že tento mimořádný ortopéd nedostal pro svou činnost zasloužený prostor. Podobně se vedlo as. MUDr. O. Čechovi, CSc., který neměl možnost v té době habilitovat a habilitace a profesury se dočkal o mnoho let později. Přesto díky své nezměrné energii byl fakticky vůdčí osobností kliniky, kde zaváděl všechny avantgardní metody, které získal při svých dlouhodobých pobytech ve Švýcarsku. V té době, jak už bylo řečeno, si vybral jako svého žáka a spolupracovníka MUDr. A. Sosnu jr., který vzhledem ke své anatomické anamnéze (byl posledním lékařským žákem prof. Borovanského) přispěl k rozvoji operačních technik i nových operačních přístupů. Po odchodu doc. MUDr. Eise, CSc. byl přednostou kliniky ustanoven doc. MUDr. Vratislav Rybka, CSc., který záhy obhajuje doktorát věd a stává se profesorem. |
Prof. MUDr. Vratislav Rybka, DrSc. Prof. Rybka se velmi záhy zaměřil díky pomoci prof. MUDr. Stanislava Popelky, DrSc., který mu otevřel cestu, na problematiku revmatochirurgie. V té době začíná i éra spolupráce s Výzkumným ústavem chorob revmatických. Prof. Rybka po svém návratu ze studijního pobytu ve finské Heinole uvádí do repertoáru kliniky aloplastiku kolenního kloubu a hledá cestu jak pro tento implantát zabezpečit českého výrobce. Daří se mu otevřít spolupráci s podnikem Walter-Motorlet a v týmu dalších spolupracovníků vyvinout první českou náhradu kolenního kloubu Walter-Motorlet v r. 1984. Od té doby se úspěšně rozvíjí operativa další kloubní náhrady -náhrady kolenního kloubu. Nezůstává však jenom při tom, do činnosti kliniky se velmi intenzivně zapojuje MUDr. Pavel Vavřík a MUDr. Ivan Landor, s jejichž pomocí vzniká i první necementovaná náhrada kyčelního kloubu Walter-Motorlet v r. 1988. V r. 1984 odchází z kliniky tehdy doc. MUDr. Oldřich Čech, DrSc., MUDr. A. Sosna, CSc., MUDr. M. Krbec, MUDr. T. Trč a MUDr. J. Vávra a pomáhají novému přednostovi založit ortopedickou kliniku 3. LF UK na Vinohradech. Doc. MUDr. Martin Krbec, CSc. se později stává přednostou Ortopedické kliniky v Brně-Bohunicích a doc. MUDr. Tomáš Trč, CSc. se stává přednostou Ortopedické kliniky dětí a dospělých 2. LF UK FNM. V r. 1986 se vrací na kliniku MUDr. A. Sosna, CSc., kterému je tehdejším děkanem fakulty prof. Pacovským přislíbena habilitace bez politických podmínek. Po tzv. sametové revoluci dochází k řadě personálních změn na většině klinik, což se nevyhne ani 1. ortopedické klinice, kde po konkurzním řízení je přednostou jmenován tehdy doc. MUDr. A. Sosna, CSc., který po 2 letech obhajuje doktorát věd a je jmenován profesorem. Pod jeho vedením jsou rozvíjeny tradiční programy 1. ortopedické kliniky, tj. aloplastika kyčle, kolena, ramena, lokte i drobných kloubů zápěstí a ruky, revmatochirurgická problematika, artroskopická operativa a traumatologie pohybového aparátu. Vznikají nové typy náhrad kolenního kloubu – WU, SVL a WM, 2 druhy endoprotézy ramenního kloubu -ProSpon, MIL a endoprotézy zápěstí a CM kloubu palce. Je ukončen i vývoj drobných kloubů metakarpofalangeálních a interfalangeálních. Vzhledem k obtížným prostorovým podmínkám a zhoršujícímu se technickému stavu kliniky je 1. ortopedická klinika přemístěna do nových prostor v tzv. Modrém pavilonu fakultní nemocnice v Motole, kde ve velmi dobrých technických podmínkách pracuje dosud. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že 1. ortopedická klinika si léta udržovala tradici a ducha velkého zakladatele moderní ortopedie prof. Zahradníčka. Dokumentuje to i množství jeho významných přímých a nepřímých žáků, kteří na klinice získali své vzdělání a zejména určitý způsob myšlení a stali se později přednosty různých klinik a ortopedických oddělení. |
Péče o sádrový obvaz
Sádrový obvaz na horní končetině:
Sádrový obvaz na dolní končetině:
Pokud je sádrový obvaz těsný:
Při níže uvedených stavech vyhledejte ihned lékaře:
Jak používat berle:
Jak používat hůl:
Jak použít jednoduchý závěs paže:
Další související instrukce:
Vbočený palec (hallux valgus) je získanou deformitou nohy. Jedná se o komplexní postižení přednoží s poruchou postavení palce. V České republice o operaci vbočených palců kolují různé pověry a mýty. Některé z nich se nezakládají na pravdě a řada z nich vychází ze způsobů operačních řešení v minulosti. V současné době se v léčbě používají moderní přístupy, které zkracují délku hospitalizace a rekonvalescence. Tyto metody výrazně změnily možnost revalgisace, tj. znovu vytvoření vbočeného palce nohy. V důsledku obav pacienti často operační zákroky odkládají a k lékaři přichází až když je stav výrazně pokročilý. V pokročilých stádiích je někdy již záchrana kloubu nemožná.
Nesprávné postavení palce přetěžuje ostatní části nohy. Na podkladě vbočeného palce mohou vznikat různé typy bolesti přednoží, které se nachází v oblasti základního článku palce nohy anebo v místě prstů nohy.
V rámci konzervativní terapie je doporučováno užívání meziprstních korektorů a ortopedických vložek do bot. Fyzioterapie je nejdůležitěji složkou konzervativní terapie. Zlepšuje postavení nohy (držení klenby nožní), zlepšuje sílu svalů nohy ve stoji a při chůzi, upravuje stereotyp chůze a zapojení palce ve fázi odrazu. Užívání různých typů náplasťových fixací (taping) přednoží slouží ke zpevnění palce a jeho udržování v lepším postavení při chůzi.
Výrazná zátěž přednoží i při běžných činnostech způsobuje, že konservativní postupy nejsou často účinné v léčbě projevů deformity hallux valgus. V případech dlouhodobých bolestí, které přetrvávají i přes využití prostředků konzervativní terapie, je na místě zvolit operační řešení. Operaci lze provádět v celkové anestezii, nebo pouze v místním znecitlivění. Doba pooperační rekonvalescence je závislá na typu použité operace a individuálním průběhu hojení. Po operaci je nutno počítat se zhruba 3-6 týdnů trvající nemožností plné zátěže operované končetiny a nutností chůze o berlích s omezeným nášlapem na operovanou končetinu.
Operace slouží k odstranění deformity a proto je potřeba téměř vždy provést osteotomii (protnutí kosti). Nejčastěji se protíná první nártní kost v přednoží a její správná pozice se zajišťuje vždy šrouby anebo skobkami. Tyto operace lze provádět otevřený přístupem anebo také modernějším zavřeným přístupem pod kontrolou rentgenového přístroje. Právě tyto nové postupy zkracují délku rekonvalescence po operaci a zkracují čas nutný k návratu k plnohodnotnému životu.
Mezi operace, které jsou prováděné na naší klinice patří operace: Austin, Akin, L chevron (ReveL), SCARF, Lapidus. Tyto typy operací mají i své modifikace a často se kombinují. Naše pracoviště se rovněž specializuje na korekci těžkých deformit po předchozích operacích a destrukcí u systémových onemocnění (revmatoidní artritida, psoriatická artritida).
Ztuhlý palec (hallux rigidus) je získanou deformitou nohy. Jedná se degenerativní onemocnění základního článku palce. Artróza tohoto kloubu vede k zúžení kloubní štěrbiny a úbytku chrupavky na kloubních plochách. Na okrajích kloubních ploch vnikají výrůstky (osteofyty), které následně brání v pohybu kloubu. Často toto onemocnění vzniká v důsledků kombinace vícero faktorů, např. vrozené dispozice a častých drobných úrazů kloubu.
V rámci konzervativní terapie je doporučováno použití ortopedických vložek do bot a aplikace steroidních (protizánětlivých) injekcí do kloubu. Konservativní postupy většinou nejsou účinné a dochází k progresi onemocnění.
Operace sloužící k odstranění příčin i následků onemocnění. Zákroky jsou zacílené na základní článek palce nohy anebo první nártní kost. Většinou je potřeba provést osteotomii (protnutí kosti) a vždy odstranění kostních nárůstků. Mezi operace, které jsou prováděné na naší klinice patří, operace dle Moberg (osteotomie proximálního článku palce), Youngswick (protnutí a zkrácení první nártní kosti), artrodéza (ztužení základního článku palce) a kloubní náhrady (entoprotéza bazálního kloubu palce nohy).
Operační léčbu lze provádět v celkové anestezii, nebo pouze v místním znecitlivění. Doba pooperační rekonvalescence je závislá na typu použité operace a individuálním průběhu hojení. Po operaci je nutno počítat se zhruba 3-6 týdnů trvající nemožností plné zátěže operované končetiny a nutností chůze o berlích s omezeným nášlapem na operovanou končetinu.
Magisterské studium
Volitelné předměty
Klinické semináře
Vážené kolegyně a kolegové!
Vítáme Vás na naší klinice, kde probíhá výuka předmětu Ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí po dobu 2 týdnů, zakončená zápočtem a následně zkouškou.
Vážené kolegyně a kolegové, pokud budete mít v průběhu výuky na naší klinice jakékoliv připomínky, dotazy, neváhejte mi napsat přímo na moji mailovou adresu. Cílem nás – pedagogů – je, aby pro Vás výuka byla přínosná a zajímavá.
David Pokorný
e-mail: david.pokorny@lf1.cuni.cz
Prof. MUDr. David Pokorný, CSc.
Zástupce přednosty kliniky pro výuku
I. ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol
Teaching Orthopedics for Master’s Degree Program and measures associated with pandemic COVID-19
Distance education of orthopedics and traumatology at the 1st Department of Orthopedic, 1st. Faculty of Medicine, Charles University and University Hospital Motol will be primarily provided by professional publications that are already published in SIS system and lectures on the main topics of orthopedics and traumatology. Lectures and webinars will be available in Microsoft Teams application provided by multilicence of our faculty and will be verbally commented in English.
Microsoft Teams link:
Doc. MUDr. Ratsilav Hromadka, Ph.D.
Deputy Head of Teaching for English Parallel, rastislav.hromadka@gmail. com
|
|
4. ročník, povinně volitelný, zimní semestr, vždy pondělí od 14.00 hod
4. ročník, povinně volitelný, letní semestr, vždy pondělí od 14.00 hod
3.- 6. ročník, povinně volitelný, zimní semestr
3.- 6. ročník, povinně volitelný, letní semestr
3.- 6. ročník, povinně volitelný, zimní semestr
3.- 6. ročník, povinně volitelný, letní semestr
4th year, obligatory elective subject, Winter term, every Monday starting at 2PM
4th year, obligatory elective subject, Summer term, every Monday starting at 2PM
Ortopedická kartotéka, tel.: 224 433 925
Traumatologická kartotéka, tel.: 224 438 624
1. ambulance, tel.: 224 433 973
2. ambulance, tel.: 224 433 974
3. ambulance, tel.: 224 433 975
4. ambulance, tel.: 224 433 976
5. ambulance, tel.: 224 433 978
6. Ambulance, tel.: 224 433 930
7. ambulance, tel.: 224 433 977
Traumatologická ambulance, tel. 224 438 662
1. stanice, tel.: 224 433 933
2. stanice, tel.: 224 433 934
3. stanice, tel.: 224 433 935
4. stanice (traumatologické oddělení), tel.: 224 438 630
Septické oddělení, tel.: 224 433 989
Ortopedický JIP, tel.: 224 433 940
Traumatologický JIP, tel.: 224 438 638
Ortopedické operační sály, tel.: 224 438 407
Urgentní operační sály, tel.: 224 438 422