Inovativní přístup v léčbě karcinomu jícnu: Lékaři III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol úspěšně dokončili 60 robotických resekcí jícnu
Domů > Kliniky a ambulance > Část pro dospělé > III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol
Dovolte, abychom Vás přivítali na stránkách III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol, které by Vám měly poskytnout základní přehled o struktuře, poskytované péči, výuce studentů v pre a postgraduálním vzdělávaní a o vědeckovýzkumných aktivitách našeho pracoviště.
Jsme jediné pracoviště v ČR, které provádí transplantace plic, naše klinika poskytuje kompletní specializovanou péči v těchto oblastech:
Velmi úzká spolupráce s ostatními specializovanými klinikami a odděleními Fakultní nemocnice Motol a možnost spolupráce a konzultace se zahraničními specialisty garantuje poskytování péče na nejvyšší možné úrovni a přístup k nejmodernějším metodám, postupům a technickému vybavení.
Úkolem našeho týmu je poskytnout co nejlepší spojení péče o naše pacienty, výuky a vědecké práce.
Naším hlavním cílem je, aby III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol byla místem, kde citlivý a osobní přístup k pacientům je samozřejmostí a špičková medicína je běžným standardem.
Velmi si vážíme Vašeho zájmu o péči poskytovanou na naší klinice.
Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Část pro dospělé
Modrý pavilon, komunikační uzel C
Přednosta kliniky
224 438 000, 224 438 001 robert.lischke@fnmotol.czZástupce přednosty pro léčebně preventivní činnost
224 438 003 jiri.tvrdon@fnmotol.czZástupce přednosty pro výuku
224 438 053, 224 438 037 jan.schutzner@fnmotol.czZástupce přednosty pro vědu a výzkum
224 438 053, 224 438 040 svatopluk.adamek@fnmotol.czAdministrativní pracovnice NADAČNÍ FOND PROFESORA PAVLA PAFKA
224 438 002 jana.ulrichova2@fnmotol.czV čase od 9:00 do 13:00 objednání na tel. čísle: 702 024 169
V časech od 7:00 do 7:45 a od 13:30 do 14:30 objednání na tel. čísle: 224 438 087, 224 438 078
Pondělí – Pátek: 7:00 – 15:00 hod.
Pondělí: 10:00 – 14:00 hod.
MUDr. Jan Šimonek, MUDr. Jiří Pozniak,
Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Úterý: 10:00 – 14:00 hod.
MUDr. Jan Havlín
Pondělí: 13:00 – 15:00 hod.
Doc. MUDr. Petr Libánský, Ph.D.
Pondělí a Úterý: 13:00 – 15:30 hod.
MUDr. Pavel Hladík, MUDr. Ondřej Polanecký, MUDr. Jiří Skořepa
Úterý: 13:00 – 15:00 hod.
MUDr. Markéta Vaculová
Čtvrtek: 13:00 – 15:00 hod.
MUDr. Martina Fialová
Středa: 9:00 – 11:00 hod
Prof. MUDr. Svatopluk Adámek, CSc.
Středa : 13:00 – 15:30 hod.
MUDr. Helena Šmejkalová, MHA
Středa: 9:30 – 13:00 hod.
MUDr. Andrej Ozaniak, Ph.D., MUDr. Pavel Hladík
Středa: 9:30 – 15:00 hod.
MUDr. Andrej Ozaniak, Ph.D., MUDr. Pavel Hladík, MUDr. Martin Podhráský, Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Sarcomaboard (multidisciplinární tým):
Pátek: 9:45 – 12:00 hod.
Pondělí : 9:30 – 13:30 hod.
MUDr. Alexandr Pazdro
Čtvrtek: 9:30 – 15:30 hod.
doc. MUDr. Tomáš Haruštiak, Ph.D., MUDr. Silvia Jaroščiaková
Pátek : 9:30 – 13:30 hod.
Prof. MUDr. Jan Schützner, CSc., Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
MUDr. Jaroslava Adámková
III. chirurgická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (tehdy Fakulty všeobecného lékařství) byla založena dne 1. září 1957. V době svého vzniku sídlila v Londýnské ulici č. 15 v Praze a byla součástí areálu Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) na Karlově náměstí, ve kterém se nacházely i I. a II. chirurgická klinika 1.LF UK.
Prvním přednostou III. chirurgické kliniky se stal prof. MUDr. Josef Pavrovský, DrSc. (1909-1974), původně žák prof. Jiráska z I. chirurgické kliniky VFN. V 50. letech zastával funkci hlavního chirurga ČSR a vedl chirurgickou kliniku v Plzni. Jeho cílem – a smyslem návratu do Prahy – byl post přednosty I. chirurgické kliniky. To se mu po nuceném odchodu a penzionování prof. Jiráska v roce 1958 podařilo. Pro rozvoj III. chirurgické kliniky tedy prof. Pavrovský během svého přibližně ročního pobytu přílišný význam neměl, většina spolupracovníků (např. hrudní chirurgové prof. Lichtenberg, doc. Pešek, doc. Fanta) s ním přešla na I. chirurgickou kliniku. Po jeho odchodu navíc III. chirurgie ztratila statut kliniky a až do roku 1967 byla pouhým oddělením I. chirurgické kliniky.
V čele kliniky, resp. oddělení vystřídala prof. Pavrovského v roce 1958 doc. MUDr. Olga Vaněčková (1909-1983), blízká spolupracovnice a zástupkyně prof. Diviše na II. chirurgické klinice VFN. Prof. Jiří Diviš, žák prof. Rudolfa Jedličky (zakladatele II. chirurgické kliniky), byl předním představitelem a zakladatelem české hrudní chirurgie. Přestup několika jeho žáků (kromě doc. Vaněčkové také prof. František Řehák a doc. Václav Šmat) na III. chirurgickou kliniku spolu s pozdějším rozvojem hrudně-chirurgického programu tak umožňuje současnou III. chirurgickou kliniku považovat za přímé pokračování Divišovy a Jedličkovy chirurgické školy. Pracovní náplní kliniky byla od počátku všeobecná (břišní) chirurgie a také tradičně traumatologie. Zástupcem doc. Vaněčkové byl dr. Miloš Vrbka, dřívější vedoucí traumatologického oddělení I. chirurgické kliniky. Doc. Zdeněk Bureš (1925-2002) zakládal program kolorektální chirurgie. Doc. Vaněčková proslula především operacemi jícnu. Byla první u nás (a jednou z prvních v Evropě), kdo včasnou operací zachránil život novorozenci s atresií jícnu. Kromě vrozených vad jícnu operovala i karcinomy jícnu (resekce z levostranné torakotomie) a tracheoesofageální píštěle. Po odchodu do důchodu v roce 1974 nadále pracovala na chirurgické poliklinice.
Prof. MUDr. František Řehák, DrSc. (1927-2008) vedl kliniku v letech 1974-1992. Od počátku své kariéry se věnoval hrudní chirurgii. Jeho kandidátská disertační práce (1966) měla téma „Chirurgická biopsie plic“. Habilitační spis (1968) nesl název „Některé problémy diagnostiky a chirurgické léčby plicních nádorů.“ Doktorská dizertace z roku 1979 měla téma „Chirurgická biopsie, resekce a transplantace plic.“ Profesorem chirurgie byl jmenován v roce 1982. Za jeho vedení se na klinice dále rozvinula jícnová chirurgie (jako první v Československu prováděl odstranění hrudního jícnu bez otevření hrudníku), chirurgie plic (na klinice zavedl resekci plicních tumorů včetně lymfadenektomie) a chirurgie mediastina (spolu s doc. Šmatem zavedl operační léčbu tymomů u myasthenia gravis a společně napsali monografii „Chirurgie plic a mediastina“ (1986). V průběhu 70. let se prosazovala nově endoskopická diagnostika. Prof. Řehák vypracoval techniku mediastinoskopie a thorakoskopie (od roku 1976 se prováděla diagnostická torakoskopie s plicní biopsií). Byl také ve výzkumném týmu VÚTRN (Výzkumný ústav tuberkulózy a respiračních nemocí) v Praze na Bulovce, který byl v 70. letech ustanoven ministerstvem zdravotnictví pro vypracování programu transplantace plic v experimentu. Experimenty na psech byly hodnoceny úspěšně, jejich klinická aplikace však byla možná až po objevu a zavedení účinných imunosupresiv. Prof. Řehák byl jedním z mála přednostů českých chirurgických klinik, kteří po převratných společenských změnách roku 1989 zůstali na vedoucím místě. Uměl se postavit proti politickým tlakům, chránil své kolegy a nikdy nepřipustil, aby se hierarchie kliniky řídila politickou angažovaností. V roce 1990 byl zvolen předsedou České chirurgické společnosti J. E. Purkyně.
Nástupcem prof. Řeháka se v roce 1992 stal prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. (*1940). Prošel výcvikem v celé šíři břišní chirurgie, věnoval se traumatologii pohybového aparátu (byl vedoucím traumatologického oddělení na klinice) a nakonec si jej prof. Řehák vybral do svého hrudního týmu. Hrudní chirurgie se poté stala jeho hlavní specializací, v roce 1996 si jej zvolil prezident Václav Havel jako svého operatéra pro plicní karcinom. Tím se stal prof. Pafko mediálně známým odborníkem, veřejnost ale také přitom zaznamenala, v jakých nevyhovujících prostorách a podmínkách se klinika nachází. Byla stále považována za detašované pracoviště I. chirurgické kliniky VFN, s nevyhovujícím prostorovým uspořádáním budovy, horším technickým a přístrojovým vybavením, nedostupným komplementem (na CT bylo nutné i akutní pacienty převážet sanitou do VFN) a ostatními specializacemi (kardiochirurgie, pneumologie, ARO). Takové postavení nemohlo prof. Pafkovi vyhovovat, když chtěl navázat na pokusy prof. Řeháka s transplantacemi plic. Operační techniku se budoucí transplantační lékaři učili v Allgemeines Krankenhaus (AKH) ve Vídni u prof. Waltera Klepetka již od roku 1994. V roce 1997 se z výše uvedených důvodů celá III. chirurgická klinika 1. LF UK přemístila do nově vybudované části pro dospělé ve FN Motol. Opustila traumatologický program a stala se klinikou břišní, hrudní a transplantační chirurgie. První transplantace plic se zde pod vedením prof. Pafka uskutečnila dne 22. prosince 1997 u 41letého pacienta s idiopatickou plicní fibrózou. Šlo o transplantaci levé plíce, pacient po ní žil dalších 6 let. Jednostranné plicní transplantace se v současnosti provádějí pouze výjimečně, metodou volby je oboustranná bilaterální sekvenční transplantace plic. Hlavními indikacemi jsou terminální fáze plicních onemocnění při CHOPN, idiopatické plicní fibróze, cystické fibróze a plicní hypertenzi. První kombinovaná transplantace srdce a plic byla v České republice provedena 22. listopadu 2007 u 49leté nemocné s vrozenou srdeční vadou komplikovanou těžkou plicní hypertenzí, výkon
provedli lékaři IKEM Praha, AKH Vídeň a Thomayerovy nemocnice Praha pod vedením prof. Jana Pirka.
Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D. (*1966) vede kliniku od roku 2010 a pokračuje v linii prof. Pafka. Na klinice rozvíjí hrudně chirurgický a transplantační program a volí cestu specializace – rozdělení lékařů do jednotlivých odborných týmů – transplantačního, hrudního, jícnového, kolorektálního, hepato-pankreato-biliárního, endokrinochirurgického a dalších. Specializované týmy mají kromě operování na starost také sledování pacientů ve specializovaných ambulantních poradnách, kde probíhá jak předoperační vyšetřování, příprava a indikace k výkonům, tak pooperační sledování – v případě maligních diagnóz v úzké spolupráci s onkology a rentgenology prostřednictvím pravidelných každotýdenních multioborových setkání – onkoboardů.
III. chirurgická klinika provádí transplantace plic jako jediné pracoviště v ČR, provádí je i pro pacienty ze Slovenska. V současnosti se provádí kolem 50 plicních transplantací ročně. 29. listopadu 2014 byla provedena druhá transplantace bloku srdce a plíce v ČR u pacienta s cystickou fibrózou a selhávající levou komorou srdeční, opět ve spolupráci s IKEM.
Na jednu stranu je tak klinika pracovištěm provádějícím široké spektrum výkonů v celé břišní a hrudní chirurgii s operativou elektivní i akutní, na druhou stranu je prosazována centralizace obtížných výkonů. Týká se to zejména resekcí plic, jícnů, rekta, tymektomií a extirpací příštítných tělísek kde počty výkonů klinika splňuje požadavky kladené na tzv. high-volume centra. Vyjádřením této snahy bylo založení Centra pro léčbu sarkomů měkkých tkání prof. Lischkem s ustanovením sarkomové skupiny na klinice. Pacientům je tak zajištěna komplexní léčba sarkomů končetin i trupu (retroperitonea, hrudní stěny, mediastina) včetně metastáz.
Samozřejmostí je zvyšující se penetrace miniinvazivních postupů v jednotlivých programech. Kromě běžné laparoskopie a videotorakoskopie se na klinice od roku 2018 provádějí robotické kolorektální operace a od roku 2020 robotické plicní resekce (RATS). Dalšími robotickými výkony jsou resekce jícnů, tymektomie a distální pankreatektomie.
Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc.
III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol je v současnosti jediným centrem pro transplantace plic v České republice. Od začátku programu v roce 1997 provedli naši specialisté více než 400 transplantací u dospělých a dětí. Ročně se v našem centru provádí 40-45 transplantací se srovnatelnými výsledky jako v ostatních velkoobjemových špičkových zahraničních centrech. Od roku 2018 jsou na základě mezinárodní smlouvy mezi ministerstvy zdravotnictví prováděny transplantace plic i pro pacienty ze Slovenské republiky.
Ve spolupráci s kolegy dalších odborností poskytujeme komplexní a individuální léčebný plán pro pacienty s plicním onemocněním (zejména s intersticiálním plicním onemocněním, chronickou obstrukční plicní nemocí – CHOPN, cystické fibrózy a plicní hypertenze), které vede v konečném důsledku k potřebě nahradit nemocí zničené plíce novými.
Naším prvořadým cílem je navrátit Vám zdraví, bez ohledu na onemocnění, které vedlo k nutnosti transplantace plic. Snažíme se Vás transplantací navrátit ke každodenním činnostem a dosáhnout, aby měl Váš život po transplantaci plic(odkaz) opět vynikající kvalitu. Mnohé silné stránky programu nám v tom pomáhají:
krátkodobé i dlouhodobé výsledky udržujeme konzistentně srovnatelné s nejzkušenějšími světovými centry. Těchto výsledků jsme schopni dosahovat díky spolupráci zkušeného týmu lékařů, sester a dalšího zdravotnického personálu.
Nabízíme komplexní péči a podporu na každém kroku: Během procesu předtransplantačního vyšetřování, během čekání na nový orgán, během samotné transplantace a časného pooperačního období a při návratu do každodenních činností nebo i v případě komplikací spojených se stavem po transplantaci plic.
Naši lékaři v rámci zapojení do výzkumné činnosti Univerzity Karlovy v Praze provádějí základní, translační a klinický výzkum s cílem zlepšit péči o pacienty po transplantaci plic. Výsledkem spolupráce mezi naším pracovištěm a univerzitou je přístup k nejnovějším pokrokům v problematice transplantací plic.
Pokud se Vy, nebo Váš nejbližší, dostanete do situace, kdy budete potřebovat transplantaci plic, naše dlouholeté odborné znalosti Vám zajistí nejpokročilejší a nejvhodnější péči.
Rozhodnout se pro transplantaci je obtížný a závažný krok. Musí být vyčerpány všechny dostupné možnosti konzervativní léčby. Je nutné si uvědomit, že vlastní transplantace je rozsáhlý chirurgický zákrok, který představuje nezanedbatelné riziko. Proto je třeba přesně a správně určit, u kterých pacientů se plicní postižení a celková kvalita života zhoršila natolik, že rizika spojená s tímto stavem převyšují potenciální rizika operace. I režim po operaci je zavazující: doživotní imunosupresivní léčba se všemi svými nežádoucími účinky, dechová rehabilitace, pravidelné kontroly v nemocnici, vyšší riziko infekčních komplikací, cukrovka a další. Transplantací plic vyměníte jednu těžkou nemoc, která by Vás zahubila během pár měsíců, za jinou, která Vám umožní dýchat a žít po řadu let. Je celá řada plicních chorob, které ve svém konečném stádiu mohou být léčeny transplantací plic. Každá nemoc má své odlišnosti, a ty s sebou přináší specifická rizika a komplikace. Od nich se odvíjí i dlouhodobé výsledky transplantace a doba přežívání, která je u různých onemocnění různě dlouhá. Základní onemocnění také rozhoduje, jaký typ operace bude proveden. Chirurgické možnosti jsou celkem tři: jednostranná náhrada plíce, oboustranná náhrada plic a v omezených případech u dětských pacientů náhrada plíce jedním lalokem od živého dárce.
V současné době provádíme jednostrannou transplantaci plic zcela vyjímečně. Jednostranná transplantace plíce je metodou volby u chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a u idiopatické plicní fibrózy (IPF). Dále se provádí při deficitu alfa-1 antitrypsinu, lymfangioleiomyomatose, sarkoidóze nebo jako retransplantace při bronchiolitis obliterans na podkladě chronické rejekce.
Oboustranná transplantace plic je v našem centru metodou, kterou volíme u většiny pacientů se základní diagnózou:
Transplantace plicního laloku je vzácně indikovaná u dětských pacientů nebo u dospělých příjemců malého vzrůstu. Jeden plicní lalok od žijícího dospělého dárce se přenese na místo postižené plíce.
MUDr. Martina Šterclová, Ph.D
tel.: 702 269 247
e-mail.: martina.sterclova@fnmotol.cz
MUDr. Zdeňka Straková
tel.: 602 278 259
e-mail: zdenka.strakova@fnmotol.cz
Objednávky pondělí až čtvrtek
tel.: 224 436 683
tel.: 702 156 248
Pneumoonkochirurgické centrum FN Motol – Centrum vysoce specializované péče MZ ČR
Hrudní chirurgie je jeden ze základních programů, které tvoří indentitu našeho pracoviště.
Klinika je jediné centrum s Akreditací pro hrudní chirurgii II. stupně v ČR.
Studijní pobyt na klinice a zde složená zkouška je předpokladem pro udělení Odborné specializace pro obor hrudní chirurgie.
Klinika má statut Pneumoonkochirugického centra vysoce specializované péče uděleného MZ ČR.
V roce 2020 jsme jako jediné centrum v ČR začali využívat robotickou technologii DaVinci Xi k operacím plic a thymu.
V roce 2022 jsme získali statut “Case observation center in robotic assisted lung surgery” jako jediné centrum v ČR a střední a východní Evropě.
Klinika provádí všechny výkony v oblasti chirurgie maligních a benigních onemocnění plic, dýchacích cest, pleury, hrudní stěny a mediastina:
V rámci programu centralizujeme z celé ČR a specializujeme se na tyto výkony:
Tým lékařů:
Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D. – vedoucí lékař programu
Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc
Prof. MUDr. Jan Schützner, CSc
Prim. MUDr. Jiří Tvrdoň
MUDr. Jan Šimonek
MUDr. Jiří Pozniak
MUDr. Monika Švorcová
MUDr. Jiří Vachtenheim, Ph.D.
MUDr. René Novysedlák
MUDr. Janis Tavandžis
Prim. MUDR. Jan Burkert, Ph.D. – kardiochirurg
Prof. MUDr. Vladimír Bobek, Ph.D.
Koordinátorka: Iveta Böhmová, DiS , tel. 702024169 a e-mail – iveta.bohmova@fnmotol.cz
Multidisciplinární tým Pneumoonkochirurgického centra FN Motol (rentgenolog, pneumolog, onkolog, chirurg): čtvrtek 13:30
Kooperativní hrudní skupina FNM, VFN, ÚVN (týmy III. chirurgické, Pneumologické a Onkologické kliniky FN Motol, Pneumologické, Onkologické a I. chirurgické kliniky VFN a Radioterapeutické …. UVN ):
úterý 14:00 online s možností konzultace pro další pracoviště – odkaz MDT board
Speciální ambulance pro onemocnění plic, pleury, mediastina a hrudní stěny
Pátek : 9:00 – 13:30 hod.
Kontaktní telefony pro objednání – Iveta Böhmová: 702 024 169, 224 438 078
Prof. MUDr. Jan Schützner, CSc.
MUDr. Jan Šimonek
MUDr. Jiří Pozniak
MUDr. Monika Švorcová
MUDr. Jiří Vachtenheim, Ph.D.
MUDr. René Novysedlák
MUDr. Janis Tavandžis
Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Nedílnou součástí péče o pacienty na III. chirurgické klinice je interní a intenzivní péče. Historicky byla tato péče zajišťována dvěma lékařkami s aprobací vnitřní lékařství.
Rozvoj jednotlivých operačních oborů a nárůst počtu pacientů po transplantaci plic v posledních deseti letech si vyžádal navýšení personálu o další tři lékaře s atestací interního lékařství a intenzivní medicíny.
Na sedmnácti lůžkách jednotky intenzivní péče jsme schopni poskytnout léčbu pacientům po náročných
chirurgických výkonech, kteří vyžadují monitoraci a podporu vitálních funkcí. Intenzivní péče tak přímo navazuje na chirurgické programy naší kliniky.
V rámci transplantačního programu pečujeme o pacienty po transplantaci plic až do jejich dimise. Specifická problematika transplantovaných pacientů vyžaduje komplexní přístup také v pozdním potransplantačním období, nezřídka s nutností opakovaných hospitalizací z nechirugických příčin.
Součástí komplexní péče je zhodnocení únosnosti pacienta k rozsáhlým chirurgickým výkonům a intení předoperační příprava pacienta. Interní kontroly až do propuštění pacienta jsou běžnou součástí péče i na standardních odděleních.
Program byl zahájen dne 8. 11. 2021 první úspěšnou implantací stimulačního systému bránice v České republice u pacienta s vysokou míšní lézí. Výkon byl proveden miniinvazivní technikou laparoskopicky pod vedením profesora Raymonda Onderse z University Hospitals Cleveland Medical Center v Ohiu.
Program je součástí projektu, na kterém se podílí tým odborníků ze Spinální jednotky při Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství a Kliniky anesteziologie a resuscitace 2. LF UK a FN v Motole.
Ke stimulaci bráničního nervu byla použitá metoda stimulačního systému bránice NeuRx®. Přístroj umožňuje fyziologický vzor dýchání s využitím negativního nitrohrudního tlaku, může částečně nebo plně nahradit ventilátor, eliminovat zejména respirační komplikace spojené s ventilační podporou a tím zlepšit kvalitu života pacientů.
Na endoskopickém pracovišti jsou prováděny diagnostické a terapeutické endoskopické výkony v oblasti horní části trávicího traktu včetně řešení perforací a píštělí a to jak iatrogenních tak spontánních včetně pooperačních insuficiencí. Disponujeme širokou zkušeností s použitím různých typů stentů a s endosponge technikou.
Dále jsou na pracovišti řešeny benigní, maligní a poradiační stenozy v této oblasti.
Čtvrtek: 9:00 – 14:00 hod.
Prim. MUDr. Jiří Tvrdoň
MUDr. Martin Podhráský
Pátek: 9:00 – 14:00 hod.
doc. MUDr. Tomáš Haruštiak, Ph.D.
Kontaktní telefony pro objednání – Iveta Böhmová: 702 024 169, 224 438 078
Roboticky asistovaná chirurgie reaguje na trend snižování invazivity operačních výkonů.
Od roku 2018 je ve FN Motol k dispozici operační robot Da Vinci Xi.
Přístroj se skládá ze čtyřramenného systému, přístrojové věže a konzole – pracoviště operatéra. Konzole je umístěna na operačním sále mimo operační stůl. Mezi operatéra a pacienta vstupuje počítačem ovládané zařízení, které provedení výkonu značně usnadňuje. Nejpodstatnější je pacientská část, což jsou čtyři ramena, do kterých se zavádějí nástroje a kamera. Systém da Vinci využívá 3D zobrazení v HD kvalitě při mnohonásobném zvětšení. Výhodou oproti klasické laparoskopii je navíc skutečnost, že polohu kamery ovládá přímo operatér.
Do těla pacienta jsou zavedeny porty, oproti laparoskopii nástroje umožňují pohyby v různých úhlech a rovinách uvnitř těla pacienta. Rozsah pohybů je větší, i než co dokáže samotná lidská ruka při otevřené operaci. Přístroj eliminuje lidský faktor jako třes ruky. Chirurg ovládá konce nástrojů zavedené do těla pacienta prostřednictvím vysoce citlivých, na jednotlivých prstech navlečených joysticků. Má i několik pedálů, kterými aktivuje různé části přístroje. U těla operovaného stojí asistent, který mění nástroje v průběhu výkonu. Technologie je využívána zejména k urologickým, chirurgickým gynekologickým, kardiochirurgickým a ORL výkonům. Nejčastěji prováděným operačním výkonem je radikální prostatektomie pro karcinom prostaty, resekce konečníku a hysterektomie.
Na klinice byl zahájen Program robotické chirurgie konečníku v červnu 2018 a a bylo provedeno 25 resekcí rekta. Od začátku roku 2020 plánujeme zahájení Programu robotické chirurgie plic a thymu.
Jedním z programů kliniky je program pro rekonstrukci břišní stěny, v rámci kterého ve spolupráci s dalšími
obory pečujeme o pacienty s různými druhy kýl od tříselných pro rozsáhlé kýly v jizvě a parastomální kýly.
Důraz klademe na správnou diagnostiku, předoperační přípravu a volbu moderních operačních postupů, stejně jako minimalizaci pooperačních komplikací. Pacienti mají k dispozici prehabilitační program na Klinice tělovýchovného lékařství FNM, u většiny z nich monitorujeme kvalitu života po výkonu a jako jediní v ČR své výsledky zadáváme do transparentní Evropské databáze kýl.
V rámci programu řešíme komplikace operací kýly nejen ve smyslu recidivy, ale také chronické pooperační bolesti. Součástí řady větších rekonstrukcí je často panikulektomie či jiné kožní resekce, extrakce předchozích prostetických materiálů, neurektomie v případě chronické bolesti.
Naši lékaři pravidelně přednáší na národních, ale i světových herniologických konferencích a publikují v recenzovaných impaktovaných časopisech. Spolupracujeme na tvorbě Evropských standardů pro léčbu různých druhů kýl, jsme tvůrci online výukového programu v tomto oboru využívaného lékaři po celém světě a jako první v ČR jsme držiteli Evropské atestace pro rekonstrukci břišní stěny. Naši lékaři jsou členy výkonné rady Evropské kýlní společnosti a držiteli několika výzkumných grantů zaměřených na různé aspekty léčby kýl.
Kontaktní telefony pro objednání – Iveta Böhmová: 702 024 169, 224 438 078
Endokrinochirurgie představuje jeden ze čtyř nosných programů kliniky.
Tradice výkonů na III. chirurgické klinice se datuje od 80.let minulého století.
Endokrinochirurgická skupina na pracovišti hrudní chirurgie centralizuje operace příštítných
tělísek pro primární hyperparathyreosu se zvláštním zřetelem na provádění reoperací. V rámci programu endokrinochirurgie jsou prováděny operace štítné žlázy pro benigní i maligní diagnózy, operačními přístupy z krčních incizí, sternotomie, mediastinoskopie, torakotomie, videotorakoskopie, robotická operace.
Zvlášťní pozornost je věnováno problematice operativy štítné žlázy s retrosternální lokalizací.
Počtem výkonů za rok pro primární hyperparathyreosu se řadíme na úroveň špičkových evropských pracovišť. Tato skutečnost odráží dlouhodobou podporu spolupracujících endokrinologických, interních pracovišť a také pracovišť nukleární medicíny.
V posledních pěti letech je počet výkonů pro primární hyperparathyreosu stabilní (170-220 výkonů). I přes pandemii onemocnění COVID 19 v posledních letech jsme dosáhli stejného počtu výkonů.
Základním ukazatelem kvality je přetrvávající hyperkalcémie po operaci primární hyperparathyreosu.
Při operacích využíváme možnosti peroperačního neuromonitoringu, peroperačního stanovení intaktního parathormonu a v posledních letech i možnosti genetického vyšetření.
Trvalou snahou o rozšíření spolupráce nejen s ambulantními endokrinology je od roku 2011 organizace společných seminářů formou setkání i s dalšími participujícím specialisty – lékaři nukleární medicíny. V roce 2021 se konalo 10. výroční setkání, které je současně poděkováním za tuto spolupráci a vzájemnou konfrontací výsledků přínosem pro naše společné pacienty.
Kontaktní telefony pro objednání – Iveta Böhmová: 702 024 169, 224 438 078
Pondělí: 13:00 – 15:00 hod.
Doc. MUDr. Petr Libánský, Ph.D.
Úterý: 10:00 – 15:00 hod.
MUDr. Markéta Vaculová
Středa: 9:00 – 12:00 hod.
Prof. MUDr. Svatopluk Adámek, CSc. + možnost telefonických konsultací
Čtvrtek: 13:00 – 15:00 hod.
MUDr. Martina Fialová
Největší centrum svého druhu v ČR poskytuje komplexní péči pro pacienty se sarkomy měkkých tkání nebo s podezřením na toto onemocnění. Naše pracoviště ve spolupráci s ostatními klinikami FN Motol zajišťuje diagnostiku, terapii, pooperační péči a dlouhodobé sledování pacientů.
Sarkomy měkkých tkání jsou raritní skupinou onemocnění vyžadující vysoce specializovaný a individuální přístup, dlouhodobým cílem našeho pracoviště je zajištění centralizované péče pro pacienty s tímto onemocněním v celé České republice.
Naší snahou je rozšířit do povědomí široké lékařské obce napříč specializacemi to, že pacient s podezřelým ložiskem, které je lokalizované v hloubce měkkých tkání nebo povrchovou lézí větší než 5 centimetrů, má být doporučen do specializovaných pracovišť.
Centralizace pacientů se sarkomy měkkých tkání je základním předpokladem úspěšné léčby.
V rámci našeho centra probíhá výzkum nádorového mikroprostředí, za účelem rozvoje moderních terapeutických protokolů pro léčbu imunoterapií.
Specialisté naší kliniky se podíleli na tvorbě národních Klinických doporučených postupů pro diagnostiku a léčbu sarkomů měkkých tkání, které můžete najít na webu:
https://kdp.uzis.cz/index.php?pg=kdp&id=22
V roce 2022 jsem otevřeli informační web pro pacienty a odbornou veřejnost
www.sarkomy.cz
V rámci programu se specializujeme na léčbu:
Tým lékařů:
Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D. – garant programu
MUDr. Andrej Ozaniak, Ph.D. – vedoucího programu
Prim. MUDr. Jiří Tvrdoň
MUDr. Pavel Hladík
MUDr. Jan Šimonek
MUDr. Martin Podhráský
Multidisciplinírní tým (rentgenolog, gastroenterolog, chirurg, onkolog, patolog, ): Pátek 9:45 – 12:00
Speciální ambulance pro léčbu sarkomů měkkých tkání
Kontaktní telefony pro objednání – Iveta Böhmová: 702 024 169, 224 438 078
Středa: 9:30 – 15:00 hod.
MUDr. Pavel Hladík, MUDr. Andrej Ozaniak, Ph.D., MUDr. Martin Podhráský, Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
V rámci programu nabízíme pacientům komplexní spektrum koloproktologické péče v ambulantním a hospitalizačním provozu. Provádíme všechny výkony v oblasti chirurgie tlustého střeva a konečníku u benigních i maligních diagnóz. Spolupracujeme při sdružených diagnózách s ostatními programy kliniky a s odborníky z jiných klinických pracovišť (interna, onkologie, gynekologie, urologie, radiologie, spondylochirurgie, RHB) a tím zajišťujeme pacientům extenzivní komplexní specializovanou péči v jednom centru . Operační výkony provádíme standardně pomocí moderních laparoskopických a transanálních miniinvazivních přístupů.
V roce 2018 jsme zahájili program robotických resekcí konečníků a tlustého střeva.
Specializujeme se na transanální mikrochirurgii při řešení velkých polypozních lézí
a časných stadií karcinomu rekta pomocí operačního rektoskopu.
Výsledky koloproktologické divize jsou vnitřně auditovány vedením koloproktologického dispenzáře.
V ambulatním provozu nabízíme pacinetům diagnostiku a terapii benigních afekcí anorekta (anální fisury,píštěle, abscesy, hemoroidy)
Výkony:
Pacienty sleduje a edukuje stomická sestra v rámci poradny. – Vladimíra Srbová, kontakt
Tým lékařů:
MUDr. Pavel Hladík – vedoucí lékař programu
Prof. MUDr. Svatopluk Adámek, CSc.
MUDr. Ondřej Polanecký
MUDr. Jiří Skořepa
MUDr. Jan Pastor
MUDr. Barbora Jíšová
Koordinátorka:
Mgr. Vladimíra Srbová – stomická sestra
Bc. Jarmila Kubíčková
Multidisciplinírní tým (rentgenolog, gastroenterolog, chirurg, onkolog, patolog, ): Středa – 13:00
Speciální ambulance pro onemocnění tlustého střeva a konečníku
Kontaktní telefony pro objednání – Iveta Böhmová: 702 024 169, 224 438 078
Pondělí a Úterý: 13:00 – 15:30 hod.
MUDr. Pavel Hladík, MUDr. Ondřej Polanecký, MUDr. Jiří Skořepa, MUDr. Jan Pastor, MUDr. Barbora Jíšová
Středa: 9:00 – 11:00 hod
Prof. MUDr. Svatopluk Adámek, CSc.
V rámci programu jsou prováděny všechny typy operací a reoperací jater, sleziny, slinivky břišní a žlučových cest pro benigní a maligní onemocnění, včetně cévních resekcí.
Současně provádíme sdružené výkony v rámci mezioborové spolupráce.
Standardně jsou prováděny všechny typy sdružených výkonů na játrech s kolorektální skupinou při synchronním metastatickém postižení jater. Dále provádíme rozsáhlé multiviscerální a kompartmentové resekce v rámci Programu pro léčbu sarkomů měkkých tkání včetně resekcí a náhrad velkých cév (kromě transplantací jater – spolupráce s IKEM).
Zvláštní důraz je kladen na chirurgickou léčbu metastatických onemocnění jater, primárních a sekundárních nádorů slinivky břišní a na chirurgickou léčbu chronické pankreatitidy.
Do spektra výkonů jsme nově zařadili robotické resekce pankreatu. V roce 2021 jsme provedli první Robotickou distální resekci pankreatu v České republice.
Výkony:
Tým lékařů:
Prim. MUDr. Jiří Tvrdoň – vedoucí lékař programu
MUDr. Pavel Hladík
MUDr. Andrej Ozaniak, Ph.D.
MUDr. Martin Podhráský
MUDr. Silvia Jaroščiaková
Multidisciplinární tým (rentgenolog, gastroenterolog, chirurg, onkolog, patolog): Pátek 9:30-10:00
Speciální ambulance pro onemocnění jater, žlučových cest a slinivky břišní
Kontaktní telefony pro objednání – Iveta Böhmová: 702 024 169, 224 438 078
Středa: 9:00-10:00 hod.
MUDr. Martin Podhráský
Každé druhé úterý v měsíci: 9:00-13:00 hod.
MUDr. Jaroščiaková Silvia
Program chirurgie jícnu a žaludku má na naší klinice dlouholetou tradici rozvíjenou několika generacemi chirurgů.
Počtem prováděných operací i rozsahem diagnóz je III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol největší vysokoobjemové centrum v České republice.
V roce 2022 jsme jako jediné centrum v ČR začali využívat robotickou technologii DaVinci Xi k resekcím jícnu.
Dne 4. 3. 2022 byla na naší klinice provedena první kompletní Roboticky asistovaná resekce jícnu s náhradou jícnu žaludkem v ČR.
Poskytujeme péči pacientům s maligními i benigními onemocněními jícnu a žaludku.
U zhoubných nádorů provádíme celé spektrum resekčních a rekonstrukčních chirurgických výkonů.
Z benigních diagnóz poskytujeme chirurgickou léčbu u refluxní choroby jícnu, všech typů bráničních kýl, achalázie jícnu a jícnových divertiklů.
Součástí programu je akutní péče o pacienty s perforací jícnu či žaludku, kteří vyžadují urgentní chirurgické řešení, péče o pacienty s poleptáním horního zažívacího traktu s možností provedení rekonstrukčního výkonu.
Péči o tyto pacienty centralizujeme z celé ČR.
Vstupně zajištujeme péči o pacienty v ambulantním segmentu, na speciálních a endoskopických ambulancích. Po potvrzení diagnózy probereme s pacientem možnosti řešení a s přihlédnutím k preferenci pacienta indikujeme chirurgické řešení. U všech maligních onemocnění provádíme rozvahu o možnostech léčby během setkání multidisciplinárního týmu. Spolupracujeme s řadou specializovaných pracovišť zabývajících se touto problematikou a jako terciální centrum řešíme chirurgické komplikace po operacích jícnu a žaludku odesílaných z jiných pracovišť z celé České republiky.
Miniinvazivně i otevřeně prováděné nejčastější výkony:
Disponujeme otevřenou, miniinvazivní – laparoskopickou a videotorakoskopickou a robotickou možností operační techniky, včetně možnosti využití vizualizační metody ICG (zobrazení krevní perfuze orgánů či detekce sentinelových lymfatických uzlin).
Tým lékařů:
MUDr. Alexandr Pazdro – vedoucí lékař programu
doc. MUDr. Tomáš Haruštiak, Ph.D.
MUDr. Hana Faltová, Ph.D.
MUDr. Jakub Woleský
MUDr. Martin Přibyl
MUDr. Silvia Jaroščiaková
MUDr. Martin Podhráský
Prim. MUDr. Jiří Tvrdoň
Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc.
Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Multidisciplinární tým (rentgenolog, chirurg, onkolog, patolog): pondělí – 13:00
Speciální ambulance pro onemocnění jícnu a žaludku
Kontaktní telefony pro objednání – Iveta Böhmová: 702 024 169, 224 438 078
e-mail: iveta.bohmova@fnmotol.cz
Pondělí : 9:30 – 12:30 hod.
MUDr. Alexandr Pazdro, MUDr. Jakub Woleský, MUDr. Martin Přibyl
Čtvrtek: 9:30 – 15:00 hod.
doc. MUDr. Tomáš Haruštiak, Ph.D., MUDr. Silvia Jaroščiaková
Endoskopická ambulance:
Středa: 9:00 – 14:00 hod.
doc. MUDr. Tomáš Haruštiak, Ph.D., MUDr. Martin Podhráský
Čtvrtek: 9:00 – 14:00 hod.
Prim. MUDr. Jiří Tvrdoň, MUDr. Martin Podhráský
První transplantace plic v ČR byla provedena 22. 12. 1997 a byla tak zahájena činnost programu pro transplantace plic v ČR. Toto centrum je jediné, které v ČR transplantace plic provádí.
Transplantace plic je převážně indikována u těchto diagnóz:
› CHOPN
› Plicní fibróza
› Cystická fibróza
› Lymfangioleiomyomatóza
› Idiopatická plicní hypertenze
V rámci programu jsou prováděny
› Oboustranné a jednostranné transplantace plic
› Transplantace laloků plic (lobární transplantace)
› Retransplantace
› Ex vivo perfúze a rekondice plic
Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) je využívána při potřebě před transplantací jako most k transplantaci, během transplantace, a v případě potřeby po transplantaci prolongovaně.
V rámci programu pro dospělé pacienty jsou prováděny transplantace u dětských pacientů.
Tým lékařů Programu transplantace plic
Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D. vedoucí lékař programu
MUDr. Jan Šimonek vedoucí lékař Transplantačního oddělení
MUDr. Jiří Pozniak
prim. MUDr. Jan Burkert, Ph.D. kardiochirurg
MUDr. Jan Havlín, Ph.D. transplantační lékař, internista
MUDr. Monika Švorcová
MUDr. Jiří Vachtenheim, Ph.D.
Mgr. Lubica Jungová koordinátorka péče o pacienty po transplantaci plic
Mgr. Jolana Heřtová koordinátorka péče o pacienty po transplantaci plic
Mgr. Jana Kahovcová koordinátorka péče o pacienty po transplantaci plic
› Multidisciplinární tým (pneumolog, chirurg, anesteziolog, kardiolog, internista, fyzioterapeut, psycholog): pondělí 14:00
› Speciální ambulance pro pacienty po transplantaci plic
MUDr. Jan Šimonek, MUDr. Jan Havlín, Ph.D., MUDr. Jiří Pozniak
• Pondělí: 10:00–14:00 hod.
MUDr. Jan Havlín, Ph.D., MUDr. Kristýna Vyskočilová
• Úterý: 10:00–14:00 hod.
Kontaktní telefon pro objednání: 702 090 862
Program transplantace bloku srdce a plic ve spolupráci s IKEM
Náš tým ve spolupráci s týmem IKEM indikuje pacienty, provádí transplantace srdce a plic a společně o pacienty po transplantaci pečuje. Spolupráce byla zahájena v roce 2014. První transplantace srdce a plic byla provedena 29. 11. 2014.
Program transplantace plic pro pacienty ze Slovenské republiky
V roce 2018 začalo naše centrum na základě mezistátní smlouvy provádět transplantace plic u slovenských pacientů. Podmínkou tohoto programu je získávání vhodných orgánů ze SR.
Na klinice probíhá psychologická péče o hospitalizované pacienty na standardním oddělení, JIP i ARO. Jedná se primárně o péči pro hospitalizované pacienty, ale i o jejich rodinné příslušníky. Psycholog je dále k dispozici lékařům při konzultacích s pacienty či jejich rodinami např. při sdělování infaustní prognózy onemocnění,
edukaci o nárocích pooperační péče apod. Zároveň je prostředníkem v komunikaci se sociálními pracovníky.dddd
Práce psychologa na klinice zahrnuje jak diagnostickou část (kognice, osobnost, psychopatologie), tak hlavně část terapeutickou – zejména krizovou intervenci, podpůrnou psychoterapii i delší psychoterapeutickou spolupráci po propuštění z hospitalizace. Psychologická péče na lůžkovém oddělení může mimo jiné zahrnovat i relaxační cvičení ke zklidnění před plánovanými výkony.
Velká část psychologické práce spočívá ale hlavně v multidisciplinárním týmu pro transplantace plic.
Psycholog provádí předstransplantační psychologická vyšetření, kdy posuzuje osobnost, afektivitu, motivaci, odhad adherence pacienta, mapuje jeho sociální i fyzické zázemí. Zároveň provádí edukaci o nárocích v před a po transplantačním období. Pracuje s pacienty i vstupně na ambivalenci v rozhodování, zda zákrok vůbec podstoupit. Organizuje také rodinná setkání pro mapování a práci s motivací širšího sociálního prostředí pacienta. Jedná se jak o spolupráci ambulantní, tak i během hospitalizace. Psycholog se dále účastní i pravidelného indikačního týmového setkání, provádí kontrolní vyšetření pacientů zařazených na čekací listinu.
Pracuje i s rodinnými příslušníky zemřelých pacientů a poskytuje provázení obdobím ztráty a truchlení. V neposlední řadě psycholog na oddělení poskytuje podpůrnou péči a konzultace i ošetřujícímu personálu.
PhDr. Tereza Maryšková
Další profesní vzdělávání lékařů na III. chirurgické klinice 1. LF UK a FN Motol
III. chirurgická klinika je akreditovaným pracovištěm, na kterém se uskutečňuje vzdělávání lékařů v následujících základních oborech specializačního vzdělávání a v nástavbových oborech:
akreditované zařízení II. typu
akreditace platná do 25. 08. 2025
garant oboru na pracovišti: prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
akreditované zařízení II. typu
akreditace platná do 31. 12. 2027
garant oboru na pracovišti: prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
akreditované zařízení II. typu
akreditace platná do 11. 8. 2027
garant oboru na pracovišti: MUDr. Alexandr Pazdro
akreditace platná do 23. 11. 2026
garant oboru na pracovišti: prof. MUDr. Svatopluk Adámek, CSc.
Další profesní vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků na III. chirurgické klinice 1. LF UK a FN Motol:
Na III. chirurgické klinice probíhá rovněž další profesní vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. Klinika se podílí na realizaci akreditovaných kvalifikačních a certifikovaných kurů a na specializačním vzdělávání v oborech:
Ex vivo perfúze a rekondice plic v experimantálním a klinickém provedení transplantace plic
Prof. MUDr. Lischke, Ph.D., MUDr. Šimonek, MUDr. Pozniak, MUDr. Myšíková, MUDr. Mrázková
Výzkum v oblasti možností a optimalizace rekondice plicního štěpu ex vivo po odběru orgánu.
Projekt Moderní terapie FN Motol, podpořeno projektem MZ ČR – RVO, FN Motol 00064203
Institucionální podpora – Interní grant FN Motol
Podpořeno projektem MZ ČR – RVO, FN Motol 00064203
Vývoj biodegradabilních stentů k řešení komplikací v dýchacích cestách – světová priorita
Prof. MUDr. Lischke, PhD, MUDr. Šimonek, MUDr. Pozniak, MUDr. Teršíp, MUDr. Tvrdoň
hlavní řešitelé: Lischke R, Pozniak J, Vondrys D, Elliott MJ.
Řešeno ve spolupráci s Hannover Medical School
Využití Molekulární Mikroskopu (MMDx) po transplantaci plic
MUDr. Jan Havlín, Ph.D., MUDr. Andrea Zajacova, MUDr. Jan Šimonek, MUDr. Jiří Pozniak, MUDr. Monika Švorcová, MUDr. Jiří Vachtenheim, Ph.D., Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Mezinárodní multicentrická studie pod vedením kanadského výzkumného centra (University of Alberta), které vyvinulo nový diagnostický systém, tzv. Molekulární Mikroskop, jehož prostřednictvím lze interpretovat transbronchiální biopsie po Tx plic na základě molekulárního fenotypu. V r. 2020 byla tato studie rozšířena o biopsii bronchiální sliznice, která je oproti biopsii plicní tkáně výrazně bezpečnější. Řešeno ve spolupráci s Pneumologickou klinikou FN Motol.
Asociace plazmatické DNA Torque Teno viru v periferní krvi pacientů po trasnplantaci plic s intenzitou imunosupresivní terapie a výskytem rejekčních a infekčních komplikací
MUDr. Monika Švorcová, MUDr. Petr Hubáček, Ph.D., MUDr. Jan Havlín, Ph.D., Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Torque Teno virus (TTV) je lidský nepatogenní DNA virus, který se vyskytuje u 90-95% lidské populace. TTV virémie se mění v závislosti na intenzitě IS terapie a je považována za nadějný biomarker umožňující individualizaci IS léčby. Řešeno ve spolupráci s Ústavem mikrobiologie FN Motol.
Volná cirkulující DNA dárce jako marker pro sledování rejekce štěpu po transplantaci plic
MUDr. Andrea Zajacová, Doc. MUDr. Libor Fila, Ph.D., MUDr. Jan Havlín, Ph.D., Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Cílem studie je zhodnotit vztah mezi plazmatickou hladinou volné cirkulující dárcovské DNA
a její dynamiky ve vztahu k rejekci štěpu a její predikci u pacientů po transplantaci plic.
Mezinárodní projekt ve spolupráci s firmou Natera Inc. Řešeno ve spolupráci s Pneumologickou klinikou FN Motol.
COVID-19 u pacientů po transplantaci plic
MUDr. Jan Havlín, Ph.D., Prof. MUDr. Tomáš Kalina, Ph.D., MUDr. Petr Hubáček, Ph.D., PharmDr. Eliška Dvořáčková, Ph.D., MUDr. Monika Švorcová, Prof. MUDr. Anna Šedivá, Ph.D., RNDr. Jan Lašťovička, RNDr. Aneta Skotnicová, Ph.D., MUDr. Kristýna Vyskočilová, MUDr. Tereza Kotowski, MUDr. Andrea Zajacová, Doc. MUDr. Libor Fila, Ph.D., Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Zhodnocení protilátkové a buněčné odpovědi po druhé a třetí dávce mRNA vakcíny proti COVID-19 a jejich protektivního efektu při následném onemocnění. Vliv preexpoziční profylaxe směsí monoklonálních protilátek na průběh onemocnění. Monitorace de novo donor-specifických protilátek po proběhlém onemocnění. Řešeno ve spolupráci s laboratoří CLIP, Ústavem imunologie FNM a Pneumologickou klinikou FNM.
Analýza celkové buněčnosti a zastoupení makrofágů v plicní tkáni po transplantaci plic
Bc. Martin Dihel, MUDr. Jan Havlin, Ph.D., MUDr. Jan Balko, MUDr. Andrea Zajacova, Mgr. Tereza Dyskova, Ph.D., MUDr. Monika Zurkova, Ph.D., MUDr. Jiri Kufa, MUDr. Petr Jakubec, Ph.D.,Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., Doc. Ing. Eva Kriegova, Ph.D.
Cílem studie je zhodnotit celkovou buněčnost a zastoupení makrofágů v plicní tkáni získané transbronchiální kryobiopsií v časném období po transplantaci ve vztahu k pozdějším rejekčním komplikacím. Řešeno ve spolupráci s Ústavem imunologie FN Olomouc a Ústavem patologie a molekulární medicíny FNM.
Predikce účinnosti/bezpečnosti gancicloviru a isavukonazolu na základě naměřených koncentrací u pacientů po transplantaci plic
PharmDr. Eliška Dvořáčková, Ph.D., Doc. Ing. Eva Klapková, Ph.D., MUDr. Jan Havlín, Ph.D., MUDr. Petr Hubáček, Ph.D., Doc. PharmDr. Martin Šíma, Ph.D., Prof. MUDr. Ondřej Slanař, Ph.D., Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Cílem projektu je zavedení laboratorních metod vyšetřujících hladiny gancikloviru a isavukonazolu u pacientů po transplantaci plic do rutinní praxe. Následně pak vytvořit model pro predikci optimální dávky na základě naměřených koncentrací. Řešeno ve spolupráci s Ústavem lékařské chemie a klinické biochemie FNM, Farmakologickým ústavem 1. LF a Ústavem llékařské mikrobiologie FNM.
Vliv indukční imunosuprese antithymocytárním globulinem na incidenci akutní celulární rejekce a infekčních komplikací v prvním roce po transplantaci plic
MUDr. Jan Havlín, Ph.D., MUDr. Jan Balko, MUDr. Jan Šimonek, MUDr. Jiří Pozniak, MUDr. Monika Švorcová, Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Zhodnocení vlivu indukční imunosupresivní terapie polyklonální protilátkou proti T-lymfocytům (Thymoglobulin) po transplantaci plic na rejekční a infekční komplikace, rozvoj maligního onemocnění a celkové přežití pacienta.
Histopatologická diagnostika humorální rejekce po transplantaci plic
MUDr. Jan Havlín, Ph.D., MUDr. Jan Balko, MUDr. Jan Šimonek, MUDr. Jiří Pozniak, MUDr. Monika Švorcová, Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Cílem studie je porovnání imunofluorescenčního a imunohistochemického průkazu C4d složky komplementu v plicní tkáni získané transbronchiální biopsií při diagnostice humorální rejekce.
Řešeno ve spolupráci s Ústavem patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Monitoring, prevention and management of EBV-related Post Transplant Lymphoprolipherative Disorder (PTLD) in solid organ transplant (SOT) recipients. ESGICH SURVEY
Prof. MUDr. Lischke, Ph.D., MUDr. Šimonek, MUDr. Pozniak
Mezinárodní studie zaměřená na monitoraci, prevenci a manažment post-transplantačního lymfoproliferativního onemocnění u příjemců po transplantaci solidních orgánů.
Imunopatologické aspekty včasné predikce a terapie orgánové rejekce u plicních transplantací
MUDr. René Novysedlák, MUDr. Jiří Vachtenheim, Ph.D., MUDr. Monika Švorcová, MUDr. Jan Balko, MUDr.Zuzana Střížová, Ph.D., Prof. MUDr. Lischke, Ph.D.
Za účelem hledání robustních screeningových algoritmů pro včasnou detekci rejekce u pacientů po transplantaci plic, studujeme prostřednictvím průtokové cytometrie, luminexu a multiplexové imunohistochemie specifické markery lidských leukocytů a jejich produkty, jako jsou cytokiny a chemokiny. Řešeno ve spolupráci s Ústavem imunologie 2.LF UK a FN Motol.
Časné hodnocení efektivity neoadjuvantní chemoterapie u karcinomu jícnu a ezofago-gastrické junkce pomocí FDG-PET/CT vyšetření. (2011-2015)
MUDr. Haruštiak, MUDr. Pazdro, Prof. MUDr. Lischke, Ph.D.
hlavní řešitel: MUDr. Tomáš Haruštiak, Grant IGA MZČR NT 12331-5
Cílem projektu bylo ověření předpokladu, že metabolicko-anatomické informace z FDG-PET/CT vyšetření lze u nemocných s karcinomem jícnu využít k časné identifikaci osob, odpovídajících na neoadjuvantní léčbu.
řešeno ve spolupráci s Onkologickou klinikou 1. LF UK a VFN a PET centrem Nemocnice na Homolce
Genomické profilování (mRNA/microRNA) v predikci odpovědi na chemoterapii nebo chemoradioterapii u pacientů s karcinomem jícnu a gastroezofageální junkce
MUDr. Haruštiak, MUDr. Tvrdoň, Prof. MUDr. Lischke, PhD
řešeno ve spolupráci s Onkologickou klinikou VFN Praha, Ústavem molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého Olomouc, Onkologickou klinikou a Chirurgickou klinikou FN Olomouc
Cílem projektu bylo identifikovat mikroRNA specifické pro adenokarcinom a dlaždicobuněčný karcinom jícnu.
Význam mikroRNA u adenokarcinomu jícnu.
MUDr. Haruštiak, MUDr. Jaroščiaková, prof. MUDr Lischke
Řešeno ve spolupráci s CEITEC, Masarykova univerzita Brno
Cílem projektu je zjistit prediktivní význam mikroRNA v odpovědi adenokarcinomu jícnu na neoadjuvantní chemoterapii.
Sequential FDG-PET and Plasma/Tissue miRNA as a Biomarkers of Preoperative Treatment Strategy in Locally Advanced Oesophago-Gastric Cancer
MUDr. Haruštiak, MUDr. Pazdro, MUDr. Šnajdauf, Ph.D., MUDr. Jaroščiaková
Řešeno ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem, Brno
Účelem studie je vyhodnocení přínosu FDG-PET jako prediktoru časné histopatologické odpovědi na předoperační chemoterapii a jeho využití v časné modifikaci léčebného algoritmu s cílem minimalizovat riziko progrese během neúčinné léčby.
Hostitelský mikrobiom ve vztahu k rozvoji Barrettova jícnu a adenokarcinomu jícnu
Spoluřešitel grantu AZV NU20-03-00126 – MUDr. Haruštiak, Prof. MUDr. Lischke, Ph.D.
Řešeno ve spolupráci s Chirurgickou klinikou FN Brno Bohunice
Cílem projektu je ověřit využitelnost molekulárně biologických a moderních endoskopických přístupů při diagnostice a predikci komplikací GERD, jakými jsou zejména Barrettův jícen a adenokarcinom jícnu ,
Endoskopická versus laparoskopická myotomie v léčbě idiopatické achalasie jícnu – randomizovaná kontrolovaná studie
MUDr. Pazdro
Muticentrická mezinárodní randomizovaná studie
Hlavní řešitel: Prof. Dr. Thomas Rösch, Universitní nemocnice Hamburg, Německo
Řešeno ve spolupráci s Doc. MUDr. Janem Martínkem, Ph.D., Klinika hepatogastroenterologie, IKEM
NCT registrace: NCT01601678, Schválení IRB v Hamburgu (Etická komise Univerzitní nemocnice)
Prognostický a terapeutický potenciál imunitních buněk v nádorovém mikroprostředí karcinomu jícnu
Cílem tohoto projektu je zhodnotit imunologické rysy tumor-infiltrujících lymfocytů získaných z nádorové tkáně pacientů během chirurgické resekce. Získaná data jsou analyzována a porovnána s klinickými a histopatologickými daty pacientů za účelem hledání nových imunoterapeutických přístupů.
MUDr. Martin Šnajdauf, Ph.D., MUDr. Jiří Vachtenheim, Ph.D., MUDr. Zuzana Střížová, Ph.D.,
Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Řešeno ve spolupráci s Ústavem imunologie 2. LF UK a FN Motol
Nádorové mikroprostředí sarkomů měkkých tkání a jeho prediktivní význam v moderní onkologické léčbě
V rámci tohoto projektu testujeme ex vivo varianty premedikací a imunomodulací u pacientů s měkkotkáňovými sarkomy za účelem zvýšení citlivosti těchto tumorů k účinkům imunoterapie.
MUDr. Andrej Ozaniak, MUDr. Pavel Hladík, MUDr. Renata Chmelová, MUDr. Jan Balko, MUDr. Jiří Vachtenheim, Ph.D., MUDr. Zuzana Střížová, Ph.D., Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Řešeno ve spolupráci s Ústavem imunologie 2. LF UK a Univerzitou v Glasgow.
Predikce rekurence solitárního fibrózního tumoru a pseudosarkomatózních lézí
Náplní projektu je hledání prognostických markerů u vzácných pseudosarkomatozních lézí za účelem objasnění faktorů rekurence. Data jsou získávána analýzou klinickopatologických dat u jasně definované kohorty s diagnozou solitární fibrózní tumor/pseudosarkomatózní léze.
MUDr. Andrej Ozaniak, MUDr. Pavel Hladík, MUDr. Renata Chmelová, MUDr. Jan Balko,
MUDr. Jiří Vachtenheim, Ph.D., MUDr. Zuzana Střížová, Ph.D., Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Onkogeny a tumor supresorové geny a jejich role v patogenezi karcinomu plic, melanomu a dalších solidních tumorů
V rámci projektu jsou kombinovány funkční a fenotypické analýzy buněk infiltrujících nádorové mikroprostředí, vizualizace tkání, imunohistochemické a biochemické metodiky, a analýza klinicko-patologických dat pacientů za účelem pochopení buněčných profilů asociovaných s prognózou a odpovědí na léčbu.
MUDr. Jiří Vachtenheim, Ph.D., MUDr. Zuzana Střížová, Ph.D., Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Early-stage non-small cell lung cancer study
Mezinárodní multicentrická studie „International Agency for Research on Cancer“
řešeno ve spolupráci s Ústavem hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN
Studie ARCAGE IARC (Human papillomavirus infections and upper aero-digestive tract cancers)
MUDr. Pastor
Multicentrická studie IARC (International Agency of Research on Cancer)
řešeno ve spolupráci s Ústavem hygieny a epidemiologie 1. LF UK
PRVOUK – KOMPLIKACE METABOLICKÝCH CHOROB
spoluúčast s dalšími klinikami a ústavy 1. LF UK v Programech rozvoje vědných oblastí na Univerzitě Karlově
od 1.1.2017 nahrazeno novými programy PROGRES
Registr PATOD C20
MUDr. Hladík, MUDr. Skořepa, Prof. MUDr. Adámek, CSc.
Multicentrická národní studie zaměřená na sledování pacientů se zhoubným novotvarem rekta (C20), které cílem je sledovat výskyt kompletní patologické odpovědi při neoadjuvantní léčbě.
Implementace protokolu ERAS -studie zameřená na klinickou implementaci ERAS (Enhanced Recovery After Surgery) u koloproktologických pacientů.
Problematika rektálních stentů, míra expansibility u vstřebatelných stentů. Problematika ochrany střeva před účinkem ozařování v oblasti malé pánve.
Řešeno ve spolupráci s ELLA-CS s.r.o.
Algoritmus indikace k miniinvazivním operacím pro primární hyperparathyreozu za pomoci využití SPECT/CT.
Prof. MUDr. Adámek, CSc, MUDr. Libánský, Ph.D.
řešeno ve spolupráci s III. interní klinikou VFN a Klinikou nukleární medicíny VFN
Poruchy análního svěrače a dysfunkce pánevního dna.
Prof. MUDr. Adámek, CSc, MUDr. Polanecký
řešeno ve spolupráci s Interní klinikou 2. LF UK FNM a Gynekologicko-porodnickou klinikou 2. LF UK FNM
Identifikace nových predikčních markerů a genetických změn u pacientů s hereditární hyperparatyreózou a jejich vliv na strategii operační léčby
doc. MUDr. Petr Libánský, MUDr. Chmelová, doc. MUDr. Ježková, MUDr. Fialová, MUDr. Matějková-Běhanová, MUDr. Personová, MUDr. Vaculová, prof. MUDr. Adámek, MUDr. Junková, Mgr. Včelák
Cílem projektu je ověřit procentuální zastoupení geneticky podmíněných forem primární hyperparatyreózy ve skupině pacientů s manifestací primární hyperparatyreózy do 40 let věku. Na základě klinických a biochemických dat vytipovat prediktivní ukazatele pro geneticky podmíněné formy primární hyperparatyreózy. Ověřit a do praxe zavést doporučení pro typ operačního výkonu s přihlédnutím k výsledku genetického vyšetření.
řešeno ve spolupráci s III. interní klinikou 1. LF UK a VFN, Klinikou nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FNM, Endokrinologickým ústavem Praha
Vliv předoperační rehabilitace na pooperační průběh u pacientů s kýlou v jizvě
Řešeno ve spolupráci s Klinikou tělovýchovného lékařství FNM
Post-market surveillance of hernia mesh
Řešeno ve spolupráci s Ústavem počítačové a řídicí techniky Fakulty chemicko-inženýrské, VŠCHT a Evropskou kýlní společností
Body image, self-appreciation, pain and functional status in people with hernias – a quantitative and qualitative analysis
Grant Evropské kýlní společnosti
Řešeno ve spolupráci se Sociologickým Ústavem Akademie Věd ČR
Artificial Intelligence supported decision making tool in incisional hernia surgery
Řešeno ve spolupráci s Kompetenzzentrum für Künstliche Intelligenz und Robotik,Fakultät Informatik und Wirtschaftsinformatik, Hochschule für angewandte Wissenschaften Würzburg-Schweinfurt (FHWS/CAIRO) in Germany
Funkcionalizovaná nanovlákna v prevenci vzniku kýly v jizvě
Grant AZV – 17-32285A (2017-2020)
Řešeno ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně, Fakultou veterinárního lékařství and Univerzitním centrem energeticky efektivních budov při ČVUT
Guidelines pro terapii primárních ventrálních kýl
Ve spolupráci s Evropskou kýlní společností
(2018-2019)
Gudelines pro terapii tříselné kýly – update
Ve spolupráci s Evropskou kýlní společností
(2021-2022)
Gudelines pro terapii kýly v jizvě
Ve spolupráci s Evropskou kýlní společností
(2020-2022)
Tvůrčí počin Fakultní nemocnice v Motole
2011
Lischke R. a kolektiv: Rozvoj program transplantace plic ve FN Motol
2014
Lischke R a kolektiv: Vývoj a zavedení do klinické praxe implantace biodegradabilních stentů v dýchacích cestách u pacientů po transplantaci plic – světová priorita
2015
Výroční cena České transplantační nadace za rok 2015
Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. a Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D. za zahájení a za úspěšné rozvinutí programu transplantací plic v České republice
2016
Jedličkova cena České chirurgické společnosti za nejlepší publikace v časopise s IF za rok 2016
Vítězná publikace Purkyňova nadačního fondu s nejvyšším IF za rok 2016 v kategorii chirurgické obory:
2018
Jedličkova cena České chirurgické společnosti za nejlepší publikaci v časopise s IF za rok 2018
Cena výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP v roce 2018
Nadační fond Scientia
Nejlepší vědecká práce studentů 1. LF UK publikovaná v roce 2018:
3. místo v kategorii postgraduální student: MUDr. Jiří Vachtenheim
2019
Cena Wernera von Siemense
MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D. , Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Nejlepší disertační práce 2019 – 2. místo a současně ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce
Název práce: Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic
2020
Niederleho cena ČChS za nejlepší publikaci v časopise Rozhledy v Chirurgii v ce 2020:
MUDr Tomáš Haruštiak, PhD
Haruštiak T, Tvrdoň J, Pazdro A, Šnajdauf M, Faltová H, Teršíp T, Wolesky J, Černý V, Schützner J, Stolz A, Pafko P, Lischke R. Léčba insuficience hrudní anastomózy pro Ivor Lewis ezofagektomii. Rozhl Chir. 2020;99:438-446.
2021
MUDr. Petr Libánský, PhD – obhajoba habilitační práce, datum …..
Téma: Chirurgická léčba primární hyperparathyreózy
Zvláštní uznání ředitele Fakultní nemocnice v Motole
Národní program transplantace plic za Českou a Slovenskou republiku
500 transplantací plic ve Fakultní nemocnici v Motole
Vedoucí programu: Prof. MUDr. Robert Lichke, Ph.D.
Nejlepší publikace časopisu Rozhledy v chirurgii 2020 za článek
ŠVORCOVÁ, Monika – HAVLÍN, Jan – VACHTENHEIM, Jiří – KOLAŘÍK, Jan – POZNIAK, Jiří – ŠIMONEK, Jan – BURKERT, Jan – LISCHKE, Robert. Maligní onemocnění po transplantaci plic. Rozhledy v chirurgii. 2020, 99(10), 447-455. ISSN 0035-9351. DOI: 10.33699/PIS.2020.99.10.447-455
Školitel: Prof. MUDr. Lischke Robert, Ph.D.
Téma: Role volných kyslíkových radikálů v ischemicko – reperfúzním poškození plic a možnosti prevence radikálového poškození
Obhajoba disertační práce 20.02.2017
Abstrakt disertační práce:
Hlavním faktorem bránícím výraznějšímu nárůstu počtu transplantací plic je kritický nedostatek vhodných dárců, to vede ke snaze využívat pro účely transplantace např. plíce získané od dárců zemřelých na srdeční zástavu mimo nemocniční zařízení (non-heart-beating donors) nebo využívat orgány od marginálních dárců po předchozí stabilizaci ventilačních parametrů při mimotělní oxygenii plíce (ex-vivo reconditiong). Z hlediska funkčního poškození plic je klíčové období teplé ischémie a období znovuobnovení perfuze, kdy se často rozvíjí ischémicko-reperfuzní (IR) poškození. Cílem výzkumu byla interakce volných kyslíkových radikálů (ROS) a zvýšení produkce NO při IR poškození, možnosti protekce IR poškození a zkoumání vlivu pohlaví na radikálové poškození plic.
Školitel: MUDr. Kubinyi Jozef, Ph.D., FEBNM
Školitel konsultant: Doc. MUDr. Petr Libánský, Ph.D.
Téma: Analýza cirkulujících epiteliálních buněk u maligních a benigních onemocnění štítné žlázy
Anotace:
Cílem dizertační práce je detekovat přítomnost cirkulujících epiteliálních buněk
(CEC-circulating epithelial cells) u pacientů s nodulem šž, zaměřit se na skupinu klasifikovanou jako Bethesda III a porovnat nálezy s benigními a maligními onemocněními šž . Součástí procesu detekce CEC je i molekulární analýza CTC ( circulating tumor cells) zaměřená na geny asociované s tumorem, s cílem zpřesnění prognozy onemocnění. Molekulární charakter CEC bude dále korelován s klinickým a histologickým nálezem.
V případě detekce CEC s nádorovým charakterem, čili CTC, se předpokládá jejich využití jako predikčního biomarkeru při indikaci chemoterapeutické a radioizotopové léčby.
Školitel: Doc. MUDr. Alan Stolz, Ph.D.
Téma: Časné hodnocení efektivity neoadjuvantní chemoterapie u karcinomu jícnu a ezofagogastrické junkce pomocí FDG-PET/CT vyšetření
Grant: Grant IGA MZČR NT 12331-5 EudraCT number: 2011-001856-12, řešeno ve spolupráci s Onkologickou klinikou VFN a PET centrem Nemocnice na Homolce
Obhajoba disertační práce: 18. 09. 2017
„Optimalizace předoperační a operační léčby karcinomu jícnu a ezofagogastrické junkce:
využití PET/CT v diagnostice a hodnocení efektivity předoperační chemoterapie a technika konstrukce anastomozy jako faktor pooperačních komplikací po ezofagektomii“
Abstrakt disertační práce:
Pomocí opakovaného FDG-PET/CT vyšetření, provedeného před, 14 dnů po začátku a 4 týdny po ukončení neoadjuvantní chemoterapie u adenokarcinomu jícnu nebo EGJ jsme zjišťovali korelaci poklesu metabolické aktivity tumoru vyjádřené poklesem konzupce 18 FDG v nádorové tkáni (hodnoceno podle PERCIST 1.0 kriterií) včasně (14 dnů) po začátku neoadjuvantní léčby s mírou histopatologické regrese tumoru v definitivním histologickém resekčním preparátu po operaci, která bude následovat po ukončení neoadjuvantní
léčby.
Školitel: Prof. MUDr. Vladimír Bobek, Ph.D.
Téma: Biologická heterogenita primárních a diseminovaných nádorových buněk
Anotace:
Primárním cílem projektu je molekulární charakterizace diseminovaných (DTC) a rovněž cirkulujících nádorových buněk (CTC) u pacientů se solidními tumory. Nádorové buňky budou izolovány z krve (CTC) a ze vzdá
lených solidních metastáz (viscerálních i lymfatických). V závislosti na získaných vlastnostech takto vyšetřených buněk (genová exprese s tumorem asociovaných genů, genů chemorezistence, mutační analýza) bude zhodnocena biologická heterogenita mezi buňkami primárního tumoru a metastatickými ložisky a rovněž mezi metastatickými ložisky navzájem. Cílem je pomocí identifikace buněčné heterogenity rozdělit pacienty do prognostických a léčebných skupin.
Školitel: Doc. MUDr. Tomáš Haruštiak, Ph.D.
Konzultant: Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., Prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.
Téma: Význam mikroRNA u karcinomu jícnu
Anotace:
Doktorandské studium je zaměřeno na skupinu pacientů s lokálně pokročilým adenokarcinomem distálního jícnu a gastroesofageální junkce, kteří absolvovali neoadjuvantní chemoterapii. Cílem práce je zhodnotit význam miRNA jako prediktivního biomarkeru v odpovědi na neoadjuvantní léčbu pomocí analýzy profilů miRNA u tzv. respondéřů, pacientů s dobrou histopatologickou odpovědi, kteří profitují z neoadjuvantní léčby. Při časné identifikaci nonrespondérů by pacienti mohli být ušetřeni neefektivní neoadjuvantní léčby nebo na základě predikce response by bylo možné jejích léčbu individualizovat např. předčasným ukončením terapie nebo změnou léčebného režimu. Dalším cílem je identifikovat profily miRNA, které možné využít u karcninomu jícnu jako diagnostické a prognostické biomarkery.
Školitel: MUDr. Barbora East, Ph.D.
Téma: Biologická podstata diastázy přímých břišních svalů a její klinické důsledky
Anotace:
Přímé břišní svaly jsou od sebe za normálních okolností vzdálené maximálně 1-2cm. Jako diastáza je definován stav, při kterém se v průběhu života jejich mediální okraje rozestoupí nad 20mm. Je to běžná patologie u mužů ve středním věku s abdominálním typem obezity a u mladých žen po porodu. Diastáza jako taková není pravou kýlou a není život ohrožujícím onemocněním, je ale významným rizikovým faktorem vzniku primární ventrální kýly a kýly v jizvě i po miniinvazivních výkonech a hlavním rizikovým faktorem pro recidivu po plastice jiných ventrálních kýl. Podle EBM by měla řešena společně s ostatními defekty přední břišní stěny.
Zatímco u pacientů s kýlou, není u pacientů s diastázou přímých břišních svalů jasné, zda se jedná pouze o prosté mechanické přetížení jinak kvalitní pojivové tkáně anebo zda ke vzniku diastázy vede snížený poměr kolagenu I
a III a pokud ano, zda je tento nepoměr lokalizován pouze na fascii nebo je geneticky podmíněným fenotypu konkrétního pacienta a budeme tak schopni ho detekovat i v ostatních pojivových tkáních (např. dermis).
Pokud by se totiž diastáza přímých břišních svalů ukázala jako geneticky podmíněná porucha pojiva, jednak bychom vysvětlili vysoký počet recidiv po prosté sutuře primárních ventrálních kýl v terénu diastázy a také bychom mohli na základě takového pozorování doporučit profylaktické použití sítě při uzávěru břišní stěny i po miniinvazivních výkonech. Korelace mezi nálezem v pojivové tkáni fascie a dermis by nám pak pomohla určit etiologii těchto biologických změn.
V praxi by průkaz biologické podstaty diastázy přímých břišních svalů znamenal odběr vzorku z tkáně linea alba a vzorku kůže v okolí rány k histologickému vyšetření, zejména k určení architektury kolagenního pojiva a poměru kolagenu I a III. V rámci experimentu bychom chtěli vyšetřit 25 pacientů mužů s diastázou přímých svalů, 25 mužů bez diastázy, 25 žen s diastázou a 25 žen bez ní. Formou multiregresní analýzy bychom rádi odhalili další faktory spojené s přítomností diastázy (věk, kouření, obezita, počet gravidit, diabetes).
Školitel: Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Konzultant: Prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D.
Téma: Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic
Obhajoba disertační práce 24.9. 2018
Abstrakt disertační práce:
Karcinom plic je celosvětově vedoucí příčinou úmrtí pro maligní onemocnění. Pochopení biologických procesů specifické protinádorové imunitní odpovědi zůstává prioritním zájmem a nezbytností pro navržení úspěšných imunoterapeutických strategií. V teoretické části této práce se zabýváme složkami imunitního systému, které se účastní protinádorové odpovědi, a jejich rolí v dosud známé a používané imunoterapii. V praktické části popisujeme dvě studie studující různé aspekty protinádorové imunitní odpovědi, obě realizované ve spolupráci III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM se společností Sotio a.s. První ze dvou studií je zaměřena na humorální složku specifické protinádorové odpovědi a prospektivně analyzuje sérové frekvence protinádorových protilátek NY-ESO-1, Her2/neu and MAGE-A4 u 121 pacientů s NSCLC.V této studii poprvé prokazujeme, že kouření tabáku významně ovlivňuje specifickou humorální imunitní odpověď, frekvence NY-ESO-1 protilátek je signifikantně vyšší v séru kuřáků a ex-kuřáků. Druhá ze dvou studií je více zaměřena na T buněčnou složku specifické protinádorové odpovědi a testuje vakcínu připravenou z dendritických buněk prezentujících antigeny buněk karcinomu plic, usmrcených vysokým hydrostatickým tlakem (DC-HHP vakcína). DC-HHP vakcína vykazuje zralý fenotyp dendritických buněk, produkuje prozánětlivé cytokiny, zvyšuje chemotaktickou migraci, indukuje nádorově specifické CD8+ a CD4+ T lymfocyty.
Vysoký hydrostatický tlak (HHP) indukuje v nádorových buňkách imunogenní smrt, která je stěžejní pro navození účinné protinádorové imunitní odpovědi.
Školitel: Prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D.
Studijní program: Vnitřní lékařství, Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni
Téma: Náhrada a podpora funkce životně důležitých orgánů v sepsi Patofyziologie a nové léčebné aspekty
Obhajoba disertační práce 05.10.2020
Abstrakt disertační práce:
Infekční nemoci jsou celosvětově hlavní příčinou morbidity a mortality. Sepse je hlavní příčinou úmrtí na infekční choroby. Jedná se o jeden z nejvážnějších a současně jeden z nejobtížněji léčitelných stavů současné medicíny. Sepse je nejčastější příčinou úmrtí na jednotkách intenzivní péče. Dosud neexistuje kauzální léčba. Díky významnému prohloubení znalostí pato/fyziologických mechanismů sepse je možné modelovat nové preklinické experimenty k ověření účinnosti a bezpečnosti nových terapeutických postupů. Nezastupitelnou roli mají velké animální experimenty progresivní sepse využívající prase domácí. Dlouholeté zkušenosti s tímto modelem a podobnost s člověkem umožňují realizaci složitých experimentů s potenciálem relevantní translace výsledků do následných humánních klinických studií. Cílem této dizertační práce bylo vyhodnotit na klinicky relevantním modelu 1) účinnost a bezpečnost mimotělní membránové oxygenace v případě refrakterního vazoplegického septického šoku; 2) přínos dvou inovativních léčebných přístupů v léčbě sepse: a) intravenózní aplikace mesenchymálních buněk a b) aktivace neuroinflamatorního reflexu.
Konzultant: MUDr. Zuzana Střížová, Ph.D.
Téma: Včasná predikce a terapie rejekce po transplantaci plic
Anotace:
Transplantace plic patří k nejnáročnějším orgánovým transplantacím. Navzdory rychlému pokroku imunopatologické mechanismy, které vedou k orgánové rejekci, nejsou zdaleka objasněny. Na komplexních buněčných interakcích vedoucích k odmítnutí transplantovaného orgánu se podílí jak vrozená, tak adaptivní imunitní odpověď. Z tohoto důvodu se využívá specifická imunosupresivní terapie s cílem dosažení imunitní tolerance a dlouhodobého přežití transplantovaného orgánu. Doposud však chybí robustní screeningový algoritmus pro včasnou detekci rejekce u pacientů po transplantaci plic. Takový algoritmus by umožňoval včasnou terapeutickou intervenci s možnými úpravami imunosupresivní terapie.
V našem projektu analyzujeme klinické, patologické a imunologické parametry u pacientů podstupujících transplantaci plic. Část projektu probíhá ve spolupráci s Ústavem patologie
a molekulární medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol. Imunologická data jsou generována ve spolupráci s Ústavem imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
a FN Motol. V rámci této spolupráce sbíráme vzorky od pacientů, kteří podstoupili transplantaci plic.
Tyto vzorky jsou následně analyzovány. Pomocí průtokové cytometrie
a Luminexu se zaměřujeme na markery, které by mohly sloužit jako potenciální terapeutické cíle. Luminex umožňuje funkční analýzy buněk za různých podmínek a terapeutických režimů. Všechna data budou vzájemně korelována
a statisticky vyhodnocena. Výsledky poskytnou základ pro pochopení událostí, které předcházejí rejekci štěpu.
Školitel: MUDr. Zuzana Střížová, Ph.D.
Konzultant: Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Téma: Nádorové mikroprostředí sarkomů měkkých tkání a jeho prediktivní význam v moderní onkologické léčbě
Obhajoba disertační práce: 25. 05. 2023
Anotace:
Sarkomy, nádory mezenchymálního původu jsou heterogenní skupinou onemocnění vyznačujících se ve většině případů chemorezistencí a radiorezistencí. Klíčovým prognostickým faktorem je grading nádoru. Radikální chirurgický zákrok je často jedinou možnou léčebnou modalitou nebo minimálně hraje hlavní roli v terapii.
U generalizovaného onemocnění jsou možnosti léčby značně omezené. Chemosenzitivita STSs je všeobecně velmi nízká, s výjimkou rhabdomyosarkomu a Ewingova sarkomu, a činí jenom 5-10%. Radioterapie je v mnoha případech standardní součástí léčebného protokolu, zejména v adjuvantním podání, ovšem její využití u generalizovaných pacientů je okrajové a nezlepšuje prognózu. Protinádorová imunoterapie je terapeutická modalita, která využívá fyziologických schopností buněk imunitního systému v boji proti rakovině. Není tedy založena na cílené eliminaci rychle proliferujících nádorových buněk, nýbrž na stimulaci imunitních buněk za účelem likvidace nádorových antigenů. V oblasti imunoterapie měkkotkáňových sarkomů bylo testováno nespočet různých strategií, avšak narozdíl od jiných solidních tumorů, jako například maligního melanomu či karcinomu ledviny, nevedly u sarkomů tyto přístupy k signifikantní regresi nádorové hmoty. Jedním z hlavních důvodů je obrovská histologická heterogenita těchto nádorů a různorodá infiltrace sarkomů imunitními buňkami. Tématem navrženého projektu bude detailní analýza imunitních buněk infiltrujících nádorové mikroprostředí sarkomů měkkých tkání. V rámci projektu budeme odebírat nativní tkáně od pacientů, kteří jsou operováni na III.chirurgické klinice pro diagnózu STSs a ve spolupráci s Ústavem imunologie a Ústavem patologie a molekulární medicíny 2.LF UK budeme hodnotit vybrané buněčné populace ve vztahu ke klinickopatologickým datům, jako jsou nádorový grade, stage, doba bez progrese a návrat onemocnění.
Školitel: Doc. PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc., Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK
Téma: Historie Jedličkovy chirurgické školy
Anotace:
Zmapování vývoje pražských chirurgických klinik a škol se zaměřením na osobnost, žáky a pokračovatele prof. Rudolfa Jedličky (osa Jedlička – Diviš – Pafko) jako doplnění již dobře zpracované historie školy Jiráskovy. V první polovině 20. století otázka vztahů české a německé části university. Zaměření zvláště na vývoj hrudní chirurgie v daném období, operační techniky, význam českých škol pro rozvoj světové hrudní chirurgie.
Školitel: Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Téma: Chirurgický přístup ke sledování lymfatické absorpce léčiv u potkana
Anotace:
Kanylace ductus mesentericus u potkana je zlatým standardem pro stanovení absorbce lipofilních látek do lymfatického systému. Lze užívat model, při kterém je zvíře po celou dobu pokusu udržováno v celkové anestesii. Anestesie však může mít vliv na zpomalené vyprazdňování žaludku, vstřebávání tuků ve střevě a vlastní tok lymfy v mízovodech. Také podání oleje, který je podáván před zahájením operace k lepšímu zobrazení mízovodů, může mít vliv na vstřebávání silně lipofilních látek do lymfy. Předmětem mé práce je vyvinutí chirurgické techniky, která umožní sběr lymfy a měření lymfatických koncentrací podaných látek u potkana a také porovnání výsledků u anestezovaného a neanestezovaného zvířete.
Téma: Monitorace plazmatické hladiny Torque Teno Viru a její vztah k imunosupresi u pacientů po transplantaci plic
Anotace:
Cílem doktorského studia je prospektivní měření hladiny TTV v periferní krvi u pacientů po transplantaci plic ve FN Motol a následné vyhodnocení její dynamiky ve vztahu k rejekčním a infekčním komplikacím a jejich predikci v průběhu prvního roku po transplantaci. Do studie bude zařazeno celkem 60 nově transplantovaných pacientů, čehož lze vzhledem k současné transplantační aktivitě dosáhnout během dvou let. TTV virémie bude měřena kvantitativní real-time PCR reakcí jednorázově před transplantací a následně v pravidelných intervalech po transplantaci. Během prvního roku lze očekávat cca 20 měření u jednoho pacienta. Současně s náloží TTV standardně monitorovány dávky a hladiny udržovací imunosuprese a v pravidelných intervalech stanoveny základní lymfocytární subpopulace. Pokud bychom potvrdili predikční potenciál TTV virémie na rozvoj rejekčních či infekčních komplikací, bylo by možné na základě její dynamiky imunosupresivní léčbu individualizovat a jako nový biomarker implementova do běžné klinické praxe.
Téma: Chirurgická řešení různých klinických forem primární hyperparathyreózy
Anotace:
Primární hyperparathyreóza je porucha fosfokalciového metabolismu, při které dochází ke zvýšené hladině vápníku vlivem parathormonu produkovaného příštítnými tělísky. Jedinou definitivní účinnou a bezpečnou léčbou je chirurgické odstranění nadprodukční parathyroideální tkáně. Jedná se o 3. nejčastější endokrinní onemocnění, postihuje převážně ženy ve věku 60 let. Klinický obraz je velmi pestrý, nicméně díky lepší laboratorní diagnostice přibývá forem asymptomatických, normokalcemických a normohormonálních.
Normokalcemická primární hyperparathyreóza je charakterizována opakovanou zvýšenou hladinou parathormonu aniž by byla identifikována příčina těchto hodnot. Může být jako první stupeň primární hyperparathyreózy, která se posléze změní v hyperkalcemickou formu. Zdá se, že tyto formy jsou provázeny nižší hladinou parathormonu, což
může souviset s velikostí patologického příštítného tělíska. Pokud by se toto potvrdilo, znamenalo by to, že jsou hůře zobrazena na předoperačních lokalizačních vyšetřeních a také hůře nalezitelná při operaci. A naopak, chirurg při těchto asymptomatických, normohormonálních a normokalcemických formách nemusí být tak radikální jako při symptomatické formě. V praxi by byla předoperačně stanovena hladina intaktního parathormonu standartizovanou metodou na jednom pracovišti u vybraných pacientů, kteří mají výše uvedenou formu. Dále by se stanovovala hladina celkového a ionizovaného vápníku, která by byla porovnána s velikostí odstraněného patologického příštítného tělíska.
Obor: Experimentální chirurgie
Téma: Vztah proteinu SIVA a signálních drah Hedgehog/GLI a mTOR ke vzniku nádoru, progresi a frekvenci metastáz u nemalobuněčného karcinomu plic.
Obhajoba disertační práce 20.10.2021
Abstrakt disertační práce:
Nemalobuněčný karcinom plic patří v celosvětovém měřítku mezi nejčetnější zhoubná onemocnění vůbec. I přes veškerý pokrok v poznání o jeho etiopatogenezi či vývoji cílené protinádorové terapie, základní výzkum v oblasti tohoto onemocnění a jeho efektivnější léčba představuje nadále výzvu. Signální dráha Hedgehog se v případě své nepřiměřené aktivace podílí onkogenním vlivem na rozvoji nemalobuněčného karcinomu plic. P53 je známý tumor supresorový gen fungující jako bariéra proti vzniku nádorů. Tento jeho účinek je dán především transkripční aktivací
různých proapoptotických genů, z nichž jeden je gen kódující protein SIVA-1. Nedávno však bylo překvapivě zjištěno, že SIVA-1 má u nemalobuněčného karcinomu plic na myším modelu nádoru naopak proonkogenní funkci.
Cílem této práce bylo více objasnit význam signální dráhy Hedghog a proteinu SIVA-1 u lidského nemalobuněčného karcinomu plic a případně objasnit jejich možný vzájemný vztah při vzniku a progresi nemalobuněčného karcinomu plic u člověka. Na vybraných nádorových buněčných liniích lidského nemalobuněčného karcinomu plic byla ověřena exprese jednotlivých komponent signální dráhy Hedgehog. Ve vzorcích získaných od 39 pacientů operovaných pro nemalobuněčný karcinom plic a ve vybraných buněčných liniích tohoto nádoru byla potvrzena exprese proteinu
SIVA-1. Tyto nálezy potvrzují význam jak dráhy Hedgehog, tak proteinu SIVA-1 při vzniku nemalobuněčného karcinomu plic.
Za zásadní nález této práce lze považovat zcela nové a originální zjištění, že protein SIVA-1 aktivuje proonkogenní signální dráhu Hedgehog. Toto zjištění je v souladu s předchozími důkazy, že protein SIVA-1 má specificky u nemalobuněčného karcinomu plic onkogenní roli.
Školitel: MUDr. Barbora East, Ph.D.
Téma: Tekuté nanovlákenné nosiče v prevenci vzniku kýly v jizvě
Anotace:
Kýla v jizvě je nejčastějším důvodem reoperace po provedené Laparotomii. Profylaktické užití sítě je v některých případech dle platných guidelines doporučováno. Nicméně přítomnost permanentního cizorodého materiálu s sebou přináší celoživotní riziko. Biodegradabilní síťka se tak zdá být řešením. Efektivita však zatím nebyla prokázána.
Polycaprolakton je FDA schváleným nanomateriálem pro humánní užití, který byl v léčbě prevence kýly v jizvě již testován s nadějnými výsledky na zvířecích modelech. Úskalím jeho využití je jeho křehkost a náročnost manipulace ve formě nanovláken.
Cílem práce je otestovat hypotézu, zda nanovlákna v tekuté podobě zlepšují kvalitu jizvy po uzávěru laparotomie a vedou tak ke snížení rizika vzniku kýly v jizvě. Tzn. vyvinout a otestovat nanovlákna Polycaprolaktonu v podobě tekuté kýlní síťky, kterou by bylo možné jednoduše aplikovat na operačním sále. Hypotéza je stále stejná. Obrovský povrch nanovláken je nezávislý na jejich délce a tak ani krátká vlákna smíchaná s gelovým médiem v tekuté formě by neměla ztratit svou schopnost podpořit migraci a proliferaci fibroblastů do novotvořené tkáně.
Animální experiment na malém zvířeti (králík) proběhl a nyní jsme ve fázi shromažďování výsledků, které se dle již dostupných histologických vyšetření a biomechanického testování zdají být slibné.
Výzkumná část projektu je podpořena grantem AZV ČR.
Klinika zajišťuje výuku pro studenty 1. LF UK oborů všeobecného a zubního lékařství (české i anglické paralelky), bakalářského studia oborů všeobecná sestra a porodní asistentka a magisterského studia oboru intenzivní péče.
Garant výuky: Prof. MUDr. Robert Lischke, PhD
Zástupce přednosty pro výuku: Prof. MUDr. Jan Schützner, CSc.
3. ročník oboru všeobecné lékařství – předmět Chirurgická propedeutika (garant MUDr. Jan Pastor)
6. ročník oboru všeobecné lékařství – předmět Chirurgie – předstátnicová stáž (garant doc. MUDr. Petr Libánský, PhD)
4. ročník oboru zubního lékařství – předmět Chirurgie klinika (garant MUDr. Jan Šimonek)
3. ročník anglické paralelky oboru všeobecné lékařství – předmět Chirurgická propedeutika
(garant MUDr. Jiří Pozniak, MUDr. René Novysedlák)
6. ročník anglické paralelky oboru všeobecné lékařství – předmět Chirurgie – předstátnicová stáž
(garant MUDr. Jiří Pozniak, MUDr. René Novysedlák)
4. ročník anglické paralelky oboru zubní lékařství – předmět Chirurgie – klinika
(garant MUDr. Jiří Pozniak, MUDr. René Novysedlák)
3. ročník bakalářského oboru porodní asistentka – předmět Chirurgie
(garant doc. MUDr. Tomáš Haruštiak, PhD)
1. ročník magisterského oboru intenzivní péče – předmět Intenzivní péče v chirurgických oborech
Kromě povinné výuky zajišťujeme stáže pro zahraniční studenty (program Erasmus a letní praxi programu Prague Selective), garanti: MUDr. Jiří Pozniak, MUDr. René Novysedlák.
Studenti se zájmem o chirurgii mohou na naši kliniku docházet i mimo povinnou výuku a účastnit se operačních výkonů jako asistence na operačních sálech nebo pomáhat s ošetřováním nemocných na ambulance
Pro zájemce z řad studentů 1. a 2. LF UK pořádáme Kurzy chirurgické sutury (Základní kurz chirurgické sutury a Kurz střevní sutury). Při výuce využíváme laparoskopických simulátorů.
Klinika vypisuje povinně volitelný předmět pro studenty 1. a 2. LF UK:
Chirurgická anatomie a základy operačních přístupů (garant MUDr. Jan Pastor)
V roce 2021 jsme se ve spolupráci s IRCAD akademií ve Štrasburku stali tvůrci online výukového programu kýlní chirurgie. Program se jmenuje Hernia Basecamp a je k nalezení na platformě Websurg.
Program slouží zejména k předatestační přípravě před Evropskou atestací v rekonstrukci břišní stěny, která byla schválena radou UEMS v roce 2020.
Kruh č. 1 (Po – Pá) |
Kruh č. 2 (Po – Pá) |
1. týden 30. 9. – 4. 10. Libánský, Beneš | 4. týden 21. 10. – 24. 10. Ozaniak, Přibyl |
2. týden 7. 10. – 11. 10. Pastor, Jíšová | 5. týden 28. 10. – 1. 11. Skořepa, Podhráský |
3. týden 14. 10. – 18. 10. Pozniak, Novysedlák, Havlín | 6. týden 4. 11. – 8. 11. Švorcová, Vaculová |
Kruh č. 3 (Po – Pá) |
Kruh č. 4 (Po – Pá) |
11. týden 9. 12. – 13. 12. Libánský, Jakubička | 14. týden 13. 1. – 17. 1. Ozaniak, Jakubov |
12. týden 16. 12. – 19. 12. Pastor, Jaroščiaková | 15. týden 20. 1.- 24. 1. East, Woleský |
13. týden 6. 1. – 10. 1. Vachtenheim, Tavandžis | 16. týden 27. 1. -31. 1. Havlín, Tavandžis |
Sylabus:
Stáže: probíhají na odděleních, ambulanci, sálech a JIPech III. chirurgické kliniky.
Během semestru se studenti seznámí s prací všech odd. kliniky od 8:30 – 12:00 hodin.
Přednášky: budou probíhat každý týden v úterý a pátek v době 10:00 – 11:30 hodin pod vedením asistentů podle rozpisu v zasedací místnosti III. chirurgické kliniky přízemí (chodba D – C) (proti ambulanci).
Přednášky, semináře (út, pá– 10:00 – 11:30)
1., 4., 11., 14. týden | Beneš – Obecná chirurgie, št. žl., příšt. těl. (út: 1. 10., 22. 10., 10. 12., 14. 1.) |
Jíšová – Tenkého a tlustého střeva (pá: 8. 10., 28. 10., 17. 12., 16. 1.) | |
2., 5., 12., 15. týden | Hladík – Chir. hepatobiliární, kýly (út: 9. 10., 29. 10., 17. 12., 21. 1.) |
Haruštiak – Chir. jícnu a žaludku (pá: 11. 10., 1. 11., 19. 12., 24. 1.) | |
3., 6., 13., 16. týden | Lischke/Havlín -Tx sol. orgánů, chir. plic (út: 15. 10., 5. 11., 7. 1., 28. 1.) |
Pastor – NPB (pá: 18. 10., 8. 11., 10. 1., 31. 1. /tato přednáška bude od 8:30 – 10:00 hod. a poté budou zápočty/) |
Šatna: klíč na ambulanci III. chirurgické kliniky a bude vydán pouze při předložení občanského, nebo jiného průkazu. Šatna č. 3 se nachází v komunikačním uzlu E- (-2)
Pláště, přezůvky, fonendoskopy – nutné!!!
Každý den při odchodu v 11:30 hod. si necháte potvrdit prezenci příslušným asistentem. Každý den minimálně 1 student bude asistovat na operačním sále.
První den stáže se všichni studenti dostaví v 8: 30 hod. na sekretariát III. chirurgické kliniky (FNM, budova pro dospělé, 1. patro, uzel D) pro prezenční list (paní Hlaváčková) a pro klíče od skříňky.
Při udílení zápočtů v poslední den stáže vedoucí studijní skupiny odevzdá na sekretariát seznam studentů, kteří obdrželi zápočet k zápisu do SISu. Před zápočtem nutno odevzdat klíč od šatny – 1. patro uzel D naproti sekretariátu. Jinak nemusí být zápočet udělen. Předpokládaný termín zkoušky je v týdnu po ukončení bloku.
Září-říjen 2024 – stáže mediků 6. ročníku III. chirurgická klinika 1. LF UK a FNM
Stáže VI. Ročníku mají vést k výcviku k samostatné práci na úrovni mladšího sekundáře.
Na chirurgických klinikách 1. LF UK a FNM Praha stážují kruhy dle rozpisu děkanátu.
Bloky:
Stáž trvá celkem 7 týdnů. Výuka na jednotlivých pracovištích probíhá celkem 5 týdnů, pondělí-čtvrtek. Každý pátek bude seminář v posluchárně 1. chirurgie VFN. V 6. týdnu jsou konsultační hodiny – příprava na SZZk, v 7. týdnu je SZZk na I. chirurgické klinice VFN.
Studenti absolvují 3 týdny na jednom pracovišti (Motol, FTN, I.chir VFN, Bulovka),1 týden na dětské chirurgii Bulovka a 1 týden na kardiochirurgii/cévní chirurgii (II. chir VFN) (viz rozpis I. chir. kliniky VFN – neoficiální stránky 1. LF UK).
Na jednotlivých klinikách bude maximálně 20 studentů.
Pokyny pro stáže ve FNM Na III. chirurgické klinice 1.LF UK a FN Motol Praha:
Studenti stážují na III. chirurgické klinice dle rozpisu v 3.-5 . týdnu bloku, tj
Bloky:
Stáže probíhají na III. chirurgické klinice, V Úvalu 84, Praha 5, Motol, 8(7):10 – 13:00 hod. denně, či déle dle asistence na operačních sálech.
Stáže VI. Ročníku ve FNM mají vést k výcviku k samostatné práci na úrovni mladšího sekundáře. Studenti budou rozděleni na oddělení, ambulancích, sálech, semináře.
Úvodní hodina – pondělí:
Třetí pondělí v bloku (tj. 7. 10., 2. 12., 3. 2. a 12. 5.) v 9.00 hod., FN Motol, budova pro dospělé, mezi uzlem D a C, 1. patro, sekretariát III. chirurgické kliniky, MUDr. J. Pastor (doc. MUDr. P. Libánský, Ph.D.).
Zde se studenti seznámí s provozem kliniky a harmonogramem na další dny.
Rozvrh studenta stážujícího na III. chirurgické klinice 1. LF UK a FNM vypadá takto:
7:15 – 7:30 | Příchod |
7:30 – 8:10 | Ranní vizita |
7:30-9:15 | Zpracování kasuistiky |
8:10-8:30 (9:00) | Ranní hlášení |
8:30-15:00 | Operační sály |
9:15-12:00 | Ambulance |
9:15-12:00 | Seminář |
Rozdělení studentů:
Rozdělení pacientů na ranní vizitu studentům: v 7:15hod. ambulance, přízemí, mezi východem a uzlem C, knihovna – doc. MUDr. Petr Libánský (MUDr. J. Pastor). Pokud se student nedostaví včas, nechť pokračuje harmonogramem v 8:10 hod na ranním hlášení.
Rozdělení sálů: Studenti se rozepíší na jednotlivé dny na operační sály na přiloženém listě na nástěnce.
Rozdělení ambulancí: Studenti se rozepíší na jednotlivé dny a ambulance do tabulky v Googlu – zde.
Ranní vizita
Práce v jednotlivých skupinkách 7:30 až 9:00 hod. na oddělení pod vedením asistentů, docentů, profesorů – vedoucích odd. a dalších lékařů z oddělení. Podstatou je vizita u pacienta, zapsání do dekursu, event. vypracování příjmové a propouštěcí zprávy. Studenti, kteří půjdou na kasuistický seminář, nechť si v tomto čase si zpracují kasuistiku.
Ranní hlášení
Ranní hlášení se koná od 8:10 hod., uzel C, 1. patro. Probírá se předchozí a následující operační program, noční služba, rtg vizita.
Na ranním hlášení prosíme nerušit (a také nerušit pozdními příchody!).
Operační sály
od 8:30 hod. po hlášení denně 4-6 studentů druhá asistence sál
Studenti se rozepíší na jednotlivé dny na operační sály na přiloženém listě na nástěnce.
Sál (Po – Pá od 8:30hod.) podle operačního programu jsou medici zařazeni jako druhá asistence. Studenti stážující na operačních sálech sledují operační program, dle něhož si včas ověří začátek operace, k níž budou event. vypsáni. Vypsání studenta do operační skupiny je závazné. Pokud se student ze závažných důvodů nebude moci na operační sál dostavit, včas si za sebe zajistí náhradu. Prosíme studenty, kteří mají virózu nebo jinou infekcí, ať na operační sály nechodí.
Vhodné odcházet na sál v doprovodu asistenta v 8:25-8:30 hod. z ranního hlášení
Ambulance, speciální ambulance:
od 9:00 hod. ostatní studenti – práce na odděleních, ambulanci (4 – 6 studentů) (přízemí, mezi východem a uzlem C), speciální ambulanci, urgentní amb. (snížené přízemí, mezi východem a uzlem C), JIPech, nebo na endoskopii (3 – 4 studenti):
Studenti se rozepíší na jednotlivé dny a ambulance do tabulky v Googlu – zde.
Seminář:
Od 9:15 hod. v knihovně (naproti amb) je plánován nepovinný kasuistický seminář – prof. MUDr. P. Pafko, DrSc., 4-5 studentů.
Prosíme o přípravu studentů na seminář (připravit si kasuistiku pacienta, kterého vyšetřovali ráno).
Každé pondělí (kromě úvodní hodiny) je přednáška na Spondylochirurgické klinice 9:00–11:45 hod. (2. patro, uzel C, JIP, knihovna). Zde se mohou případně domluvit na účasti na sálech Spondylochirurgické kliniky (1 – 2 studenti).
Odpolední stáž:
Vedoucí lékaři oddělení:
Přednosta: prof. MUDr. R. Lischke, PhD.
Primář: MUDr. J. Tvrdoň
I. odd. (uzel C, 1. patro) – as. MUDr. J. Pozniak, MUDr. R. Novysedlák
II. odd. (uzel C, 1. patro) – as. MUDr. P. Hladík
IV. odd. (uzel C, 1. patro) – as. MUDr. J. Šimonek
Ambulance (uzel C, přízemí) – as. MUDr. O. Polanecký
JIP (uzel C, -2. patro) – as. doc. MUDr. T. Haruštiak, Ph.D.
Termíny stáže spondylochirurgie FN Motol (pondělí 9:00 – 12:00hod.)
blok č. 1: 21. 10., (28. 10.)
blok č. 2: 9. 12., 16. 12.
blok č. 3: 17. 2., 24. 2.
blok č. 4 ang. paralelka: 17. 3., 24. 3., 31. 3., 7. 4., 16. 4.
blok č. 5: 26. 5., 2. 6.
Během stáže 1x noční služba – viz informace I. chirurgické kliniky.
Odpoledně-večerní služby začínají v 15:00 hod. (začátek vizita na JIPu -2C). Studenti se hlásí vedoucímu služby.
Veškeré dotazy, problémy, informace a připomínky konzultujte
s doc. MUDr. P. Libánský, Ph.D. (konsultační hodiny pondělí 14:00-15:00 hod. III. chirurgie ambulance), as. MUDr. Pastor Jan , prof. MUDr. J. Schütznerem, DrSc., či prof. MUDr. S. Adámkem, CSc.
Uvedené informace jsou možné přečíst na nástěnce III. chirurgické kliniky FNM (uzel D, 1. patro, III. chirurgie, sekretariát), dále v SISu a na internetových stránkách III. chirurgické kliniky FNM.
Pláště, přezutí, fonendoskopy – N U T N É !!! Je vhodné chodit na stáže upraven /vlasy, nehty/. Prosím, nebrat s sebou cenné věci.
Šatna: klíč od šatny je na ambulanci III. chirurgické kliniky a bude vydán pouze při předložení občanského, nebo jiného průkazu. Klíčky od skříněk vydává paní provozní (1. p., uzel D naproti sekretariátu). Šatna č. 3 se nachází v komunikačním uzlu E – ( – 2). Často studenti řeší převlékání tím, že si nosí plášť v batohu.
Každý student si nechá potvrdit podpisem ved. asistenta stáže prezenci při odchodu v 13:00 hod. každý den stáže v prezenčním listu!!!
K zápočtu je nutné potvrzení vedoucího služby o účasti na noční službě, prezenční list + vrátit klíč od šatny.
Student při převzetí klíčů podepisuje toto prohlášení:
Student prohlašuje a potvrzuje, že byl seznámen s povinností zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb při praktické a teoretické výuce ve FN Motol, s povinností dodržovat postupy lege artis, nosit v areálu FN Motol na viditelném místě jmenovku, a že byl řádně informován o nezbytnosti dodržování právních předpisů v oblasti bezpečnosti práce, požární ochrany, jakož i dalších právních předpisů s výkonem praktické výuky souvisejících, a interních opatření platných ve FN Motol.
V roce 2011 byl při klinice založen Nadační fond Profesora Pavla Pafka, jehož hlavní prioritou je získávání podpory pro rozvoj koncepce pracoviště, zlepšování péče o pacienty, další vzdělávání lékařů, sester a zajištění přístupu k nejmodernějším lékařským postupům a vědeckým poznatkům
Pro pacienty: podpora pro zlepšení prostředí a získávání přístrojového vybavení k diagnostice a léčbě pacientů
Pro vzdělávání: podpora vzdělávání lékařů a sester, kdy přístup k nejmodernějším poznatkům je základním předpokladem zavádění nejmodernějších léčebných postupů a kvality péče o pacienty
Pro vědu a výzkum: podpora vědeckých a výzkumných projektů kliniky a mezinárodní spolupráce
Nadační fond podpořil v uvedeném období bezpočet studijních pobytů lékařů a sester naší kliniky, ale i spolupracujích pracovišt – KARIM 2. LF UK a Plicní kliniky 2. LF UK.
Za podpory fondu jsme provedli rekonstrukci seminární místnosti a získali nejmodernější prezentační techniku s možností komunikace s týmy z ostatních nemocnic v rámci širokých multidisciplinárních týmů, seminářů a konferencí.
Provedli jsme digitalizaci dvou operačních sálů a pořídíli řadu přístrojů, operačních nástrojů a vybavení, které významně ovlivňují kvalitu poskytované péče na naší klinice.
Správní rada Nadačního fondu Profesora Pavla Pafka
Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., předseda správní rady
Prof. MUDr. Robert Lischke, PhD, místopředseda správní rady
MUDr. Helena Šmejkalová, členka správní rady
MgA. Kristina Hejduková, předsedkyně dozorčí rady
MgA. Barbora Talarico Adamová, členka dozorčí rady
JUDr. Petr Pýcha, člen dozorčí rady
NADAČNÍ FOND PROFESORA PAVLA PAFKA
tel: 702 012 946
V Úvalu 84
150 06 Praha 5 – Motol
IČO: 24142565
Číslo účtu: 43-9842550237/0100
Více infromací na www.nfppp.cz
Dovolte, abychom Vám předložili výroční zprávu III. chirurgické kliniky 1. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole, která Vám poskytne základní informaci o výkonu pracoviště v letech 2011–2018.
Dlouhodobě usilujeme o maximální kvalitu péče a minimalizaci pooperačních komplikací, které souvisí s objemem provedených výkonů, a proto systematicky usilujeme o centralizaci pacientů v jednotlivých specializovaných programech kliniky.
Objem a kvalita péče byly umožněny velmi úzkou spoluprací s ostatními specializovanými klinikami a odděleními Fakultní nemocnice Motol a pracovišti z celé ČR.
Vytváření multidisciplinárních týmů, přístup k nejmodernějším metodám, postupům a technickému vybavení se staly základními předpoklady naší práce. Rovněž možnost spolupráce a konzultace se zahraničními specialisty garantuje poskytování péče na nejvyšší možné úrovni.
Úkolem našeho týmu je poskytnout co nejlepší spojení péče o pacienty, výuky studentů a vědecké práce. Naším hlavním cílem je, aby III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol byla místem, kde citlivý a osobní přístup k pacientům a jejich blízkým je samozřejmostí a odborná péče na nejvyšší možné úrovni standardem.
Velmi si vážíme Vaší spolupráce, podpory a Vašeho zájmu o péči poskytovanou na naší klinice.
Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Přednosta kliniky
V posledních letech je v mezinárodním kontextu stále více diskutován vliv a benefit výtvarného umění a umění obecně na léčebný proces u pacientů v nemocničních zařízeních.
Stále více nemocnic ve vyspělých systémech zdravotnictví tomuto aspektu věnuje významnou pozornost. Je k dispozici řada studií, které prezentují důkazy, které pozitivní vliv umění na psychologický a fyziologický stav pacienta potvrzují, kdy výsledkem může být kratší doba hospitalizace, zvýšená tolerance bolesti a snížení úzkosti (1,2). Některé studie se již zabývají zkoumáním hlubších detailů, například zda je vhodnější figurativní či abstraktní tvorba (3).
Vzhledem k vysoké náročnosti a míře stresu práce v nemocničních zařízeních, má rovněž prostředí a výtvarné umění vliv na snížení negativních důsledků vyčerpání, přetížení a syndromu vyhoření zaměstnanců nemocnic.
Proto moderní nemocnice stále více spolupracují s umělci a architekty na implementaci výtvarného umění do prostor nemocnic.
Pro pacienta ale i pro příbuzné a blízké je návštěva nemocnice či hospitalizace spojena s vysokou míru stresu a pocitem izolace. Nemoc je přitom přirozenou součástí života a přirozené negativní emoce a pocit izolace by měly být minimalizovány.
Proto by nemocnice neměla být pouze místem, kde probíhají bolestivá vyšetření a složité operace, ale místem, kde i probíhá běžný život a k tomu nepochybně patří kulturní události jako výstavy výtvarného umění a hudební koncerty.
Fakultní nemocnice v Motole je největší zdravotnické zařízení v České republice, kde již proběhla řada výstav a pokusů o umístění výtvarných děl do prostor nemocnice. Vyvrcholením a zásadním počinem bylo umístění sochy Krištofa Kintery Basic Atomic před hlavním vchodem do nemocnice.
Tato instalace byla velmi pozitivně přijata pacienty a zaměstnanci nemocnice a stala se předmětem řady zajímavých diskuzí.