Kardiologická klinika 2. LF UK a FN Motol

doc. MUDr. Petr Hájek, Ph.D.
Vedoucí lékař intervenční kardiologie
tel.: 224 43 4961
e-mail: petr.hajek@fnmotol.cz

MUDr. Petr Kmoníček
Zástupce vedoucího lékaře
tel.: 224 43 4961
e-mail: petr.kmonicek@fnmotol.cz 

MUDr. Petr Kmoníček
Vedoucí lékař sálu 1
tel.: 224 43 4961
e-mail: petr.kmonicek@fnmotol.cz

MUDr. David Tesař, CSc.
Vedoucí lékař sálu 2
tel.: 224 43 4962
e-mail: david.tesar@fnmotol.cz

doc. MUDr. Jakub Honěk, Ph.D.
Vedoucí lékař Arytmologie
tel.: 224 43 4964
e-mail: jakub.honek@fnmotol.cz

MUDr. Václav Durdil
Zástupce vedoucího lékaře
tel.: 224 43 4964
e-mail: vaclav.durdil@fnmotol.cz 

MUDr. David Alan
Vedoucí lékař akutní kardiologie
tel.: 224 43 4952
e-mail: david.alan@fnmotol.cz

MUDr. Radka Adlová
Vedoucí lékař lůžkového oddělení KOS 1
tel.: 224 43 4953
e-mail: radka.adlova@fnmotol.cz

MUDr. Ingrid Homolová
Zástupce vedoucího lékaře
tel.: 224 43 4953
e-mail: ingrid.homolova@fnmotol.cz 

MUDr. Jiří Bonaventura, Ph.D.
Vedoucí lékař lůžkového oddělení KOS 2
tel.: 224 43 4955
e-mail: jiri.bonaventura@fnmotol.cz

MUDr. Jan Tomis
Zástupce vedoucího lékaře
tel.: 224 43 4955
e-mail: jan.tomis@fnmotol.cz 

doc. MUDr. Lucie Teplá Riedlbauchová, PhD.
Vedoucí lékař ambulancí
tel.: 224 43 4914, 224 43 4967
e-mail: lucie.riedlbauchova@fnmotol.cz

MUDr. Petra Zimolová
Vedoucí lékař angiologie
tel.: 224 43 4914, 224 43 4967
e-mail: petra.zimolova@fnmotol.cz

MUDr. Martin Horváth, Ph.D.
Vedoucí lékař echokardiografie
Koordinátor centra pro vrozené vady v dospělosti
tel.: 224 43 4914, 224 43 4967
e-mail: martin.horvath2@fnmotol.cz

MUDr. Hana Línková, Ph.D.
Vedoucí lékař centra pro chlopenní vady
Vedoucí lékař centra pro infekční endokarditidu
tel.: 224 43 4914, 224 43 4967
e-mail: hana.linkova@fnmotol.cz

MUDr. Tomáš Hnát
Vedoucí lékař pro srdeční selhání
tel.: 224 43 4914, 224 43 4967
e-mail: tomas.hnat@fnmotol.cz

MUDr. Jiří Bonaventura, Ph.D.
Vedoucí lékař pro kardiomyopatie
tel.: 224 43 4914, 224 43 4967
e-mail: jiri.bonaventura@fnmotol.cz

Odborné ambulance

Vedoucí lékař ambulancí: doc. MUDr. Lucie Teplá-Riedlbauchová, Ph.D.
Staniční sestra: Petra Šantorová

Echokardiografie

Vedoucí lékař: MUDr. Martin Horváth, Ph.D.

Centrum pro vrozené vady v dospělosti

Koordinátor: MUDr. Martin Horváth, Ph.D.

Centrum pro chlopenní vady
Centrum pro infekční endokarditidu

Vedoucí lékař: MUDr. Hana Línková, Ph.D.

Centrum pro srdeční selhání

Vedoucí lékař: MUDr. Tomáš Hnát

Centrum pro kardiomyopatie

Vedoucí lékař: MUDr. Jiří Bonaventura, Ph.D.

Lůžková kapacita kliniky činí 60 lůžek na dvou standardních stanicích a 12 akutních lůžek koronární jednotky.
Pokoje na standardních odděleních jsou třílůžkové, součástí každého pokoje je sociální zařízení včetně WC a sprchy. Vybavení pokojů, vyšetřoven a společných prostor je na vysoké úrovni a splňuje moderní nároky péče o nemocné. Součástí lůžkových stanic jsou i jednolůžkové či dvoulůžkové nadstandardní pokoje, které jsou navíc vybaveny vlastním telefonem a TV. Lůžka na jednolůžkových pokojích jsou automaticky polohovatelná. Část lůžek je vybavena telemetrickou monitorací EKG.
Akutní lůžka na koronární jednotce jsou kompletně vybavena pro kvalitní intenzivní péči, resuscitaci, umělou plicní ventilaci, hemodynamické monitorování a dočasnou endovazální kardiostimulaci.

Péči na každém standardním oddělení zajišťuje tým 4-6 lékařů a 10 sester, na koronární jednotce pracuje tým 2-3 lékařů a 22 sester.

Přijďte podpořit náš tým na kardiologii

Tým vedoucích pracovníků NZO Kardiologické kliniky

Nabízíme Ti

Zajímavou práci na jednom z nejlepších pracovišť v ČR:

1. lůžková stanice – standardní oddělení – 30 lůžek
2. lůžková stanice – standardní oddělení – 30 lůžek

Koronární jednotka – JIP – 12 lůžek

Ambulantní trakt – 9 odborných poraden s recepcí

Katetrizační a arytmologické sály

Mladý a příjemný kolektiv

Výhody ve formě bonusů od FN Motol.

Jsme moderní pracoviště poskytující komplexní péči o pacienty s onemocněními srdce a cév. Rozsahem poskytované péče a počtem výkonů patříme mezi největší centra v České republice a máme statut komplexního kardiovaskulárního centra.

Na našem pracovišti jsou do praxe zaváděny nejnovější vyšetřovací a léčebné postupy. V oblasti intervenční kardiologie jsou to zejména katetrizační implantace aortální chlopenní bioprotézy, intervence na věnčitých tepnách za použití lékových stentů, intervence na karotických tepnách, katetrizační uzávěry otvorů v mezisíňové přepážce, alkoholová septální ablace u hypertrofické obstrukční kardiomyopatie, katetrizační uzávěr ouška levé síně, virtuální histologie či optická koherenční tomografie věnčitých tepen.

V oblasti léčby poruch srdečního rytmu je to dále kompletní spektrum katetrizačních i implantačních výkonů, zejména katetrizační izolace plicních žil, katetrizační léčba komplexních supraventrikulárních i komorových arytmií, srdeční resynchronizační léčba a implantace implantabilního kardioverteru defibrilátoru.

V neinvazivní diagnostice srdečních onemocnění jsou zaváděny nové techniky jako trojrozměrné echokardiografické vyšetření či zobrazení srdce pomocí nukleární magnetické rezonance a multidetektorového výpočetního tomografu.

Na našem pracovišti jsou do praxe zaváděny nejnovější vyšetřovací a léčebné postupy – v poslední době jsou to zejména intervence na věnčitých tepnách za použití lékových stentů, intervence na karotických tepnách, katetrizační uzávěry otvorů v mezisíňové přepážce, alkoholová septální ablace u hypertrofické obstrukční kardiomyopatie, virtuální histologie věnčitých tepen, srdeční resynchronizační léčba pomocí implantovaného kardiostimulátoru či zavádění nových technik do neinvazivní diagnostiky srdečních onemocnění, jako jsou trojrozměrné echokardiografické vyšetření či zobrazení srdce pomocí nukleární magnetické rezonance a multidetektorového výpočetního tomografu.

Naše pracoviště je vybaveno nejmodernějšími technologiemi užívanými v diagnostice a léčbě onemocnění srdce. Mezi nadstandardní vybavení patří například intravaskulární ultrazvuk s možností virtuální histologie a moderní echokardiografické přístroje umožňující celou škálu zobrazení včetně trojrozměrného zobrazení srdce. Ve spolupráci s Klinikou zobrazovacích metod intenzivně využíváme v současné době nejmodernější přístroj pro výpočetní tomografii v České Republice, který umožňuje velice přesné zobrazení srdce a přilehlých tkání.

Cílem tohoto vyšetření je diagnostika onemocnění věnčitých tepen (ICHS) na základě EKG změn a typických klinických obtíží vznikajících při fyzické zátěži. Snížení výkonnosti srdečního svalu vede k abnormální srdeční frekvenci , poruchám srdečního rytmu, EKG známkám nedostatečného prokrvení srdečního svalu.
Při vyšetření se hodnotí srdeční odpověď při zvýšených nárocích na dodávku kyslíku.
Provádí se buď na bicyklovém ergometru (nebo zátěž na běhátku, rumpálu,..).
Při vyšetření se zvyšuje postupně zátěž , což vede ke zvýšení srdeční námahy.
Během vyšetření se průběžně monitoruje EKG, srdeční frekvence a krevní tlak.
Vyšetření se provádí jako pomocná metoda v diagnostice příčiny bolestí na hrudi, jejichž příčinou může být omezení průtoku krve v tepnách zásobujících svalovinu srdce (tzv. ischémie myokardu). Ta může být vyvolaná přítomností významných zúžení věnčitých tepen.

Indikace k vyšetření:

• Diagnostika tzv. ischemické choroby srdeční (ICHS)¨
• Zjištění účinnosti předepsaných léků.
• Diagnostika nepravidelnosti srdečního rytmu, které se mohou objevit při zátěži.
• Návrh rehabilitace pro pacienty po infarktu myokardu, pro pacienty léčící se s chronickým srdečním selháváním.

Postup vyšetření

Zátěžový test se provádí v kardiologické vyšetřovně.
Během vyšetření je přítomen lékař.
Před začátkem vlastního vyšetření se pacientovi na hrudník připevní a zajistí elektrody.
Před vyšetřením se natočí klidový elektrokardiogram.
Vyšetření je zahájeno tak, že pacient začne zvolna šlapat na vyšetřovacím kole.
Po několika minutách se v periodických intervalech začne se zvyšováním zátěže (odpor, vůči kterému pacient šlape).
Se zvyšující se intenzitou zátěže se současně začínají zvyšovat nároky srdce na kyslík.
Během vyšetření se v pravidelných intervalech měří krevní tlak (měřící manžeta je umístěna na paži), kontinuálně se monitoruje EKG křivka.
Pacient je vybídnut, aby hlásil jakékoliv příznaky, které se mohou v průběhu vyšetření objevit (bolest na hrudi, dušnost, točení hlavy, pocit na omdlení…).
V případě bolesti na hrudi, dušnosti, celkového vyčerpání… se vyšetření ukončí.
Délka vyšetření je obvykle přibližně 15 min.
Po skončení testu lékař vyhodnotí průběh vyšetření.

Příprava k vyšetření

Doporučuje se alespoň 3 hodiny před vyšetřením nejíst a nepít ve větším množství, nekouřit.
Alespoň 12 hodin před vyšetřením nevykonávat neobvyklou fyzickou námahu.
Vzít si pohodlnou sportovní obuv.
Vysadit nitráty (Cardiket, Isomer, Iso-Mack, Mycor, Nitro-Mack, Mono Mack, Olicard, Sorbimon, Corvaton, Molsihexal…) 24 hodin před vyšetřením u nemocných s lehkou formou anginy pectoris (diagnostické testy) – tyto léky tlumí klinickou reakci na zátěž, mohou zvyšovat toleranci zátěže.
Vysadit beta-blokátory (např. Vasocardin, Betaloc, Egiloc, Tenormin, Concor, Lokren, Sectral…) 2-3 dny před vyšetřením (v případě diagnostického testu), s event. náhradou lékem z jiné skupiny antihypertenzní medikace pro dobrou kompenzaci TK před vyšetřením.

Výsledky

Zátěžový test umožňuje vyhodnotit funkci srdce při reakci na tělesnou zátěž, kdy dochází ke stoupajícím nárokům na kyslík.
Zátěžový test může vést k záchytu EKG známek nedostatečného prokrvení srdečního svalu, abnormalit srdečního rytmu vznikajících jen při fyzické námaze.
V případě pozitivity testu – výskyt typických bolestí na hrudi (svíravá bolest na hrudi vyvolaná zátěží a ustupující po přerušení zátěže či po podání nitroglycerinu) nebo vznik specifických změn na EKG křivce – je vysoká pravděpodobnost přítomnosti ischemické choroby srdeční a lékař Vám může doporučit provedení jiného zátěžového vyšetření, event. angiografického vyšetření srdce. Při rozhodování o dalším diagnostickém a léčebném postupu se bere v úvahu přítomnost rizikových faktorů, věk, pohlaví, charakter bolesti, rodinná, osobní anamnéza.

Rizika a komplikace vyšetření

Mezi nejzávažnější srdeční komplikace patří vznik akutního infarktu myokardu (0,05%) nebo maligní arytmie, které jsou okamžitě rozpoznány a náležitě ošetřeny.
Riziko je vyšší u nemocných s prokázanou ischemickou chorobou srdeční, zvláště v časné fázi infarktu myokardu.
Riziko náhlé smrti je cca 0,01%
Další komplikace nesrdeční – svalové či kloubní postižení, neurologické příznaky, závratě, slabost, přetrvávající únava apod.

Echokardiografické vyšetření je jedno z klíčových vyšetření v kardiologii. Přináší cenné informace o poruchách stažlivosti srdečního svalu, poruchách funkce srdečních chlopní a přítomnosti dalších srdečních vad. Principem vyšetření je zobrazení srdce pomocí ultrazvukových vln. Vyšetření se většinou provádí „přes hrudník“ (transthorakálně) a není pro nemocného nijak zatěžující. Ultrazvukovou sondou přiloženou na hrudník se přes tenkou vrstvu vodivého gelu (který umožňuje lepší zobrazení) vyšetří srdce a zhodnotí jeho funkce, velikost, stav chlopní atd.
Přibližně 10 % pacientů není „přes hrudník“ dostatečně kvalitně vyšetřitelných. Vyšetřením přes hrudník také nelze s určitostí vyloučit postižení chlopní zánětem nebo přítomnost krevních sraženin v srdečních dutinách. V těchto případech je nutné provést vyšetření jícnovou echokardiografií (transezofageálně).

Transezofageální echokardiografie

Metoda využívá těsného sousedství jícnu a srdce. Při vyšetření se zavádí do jícnu ohebná sonda tloušťky malíku, na jejímž konci je ultrazvukový měnič.
Před vyšetřením informujte zdravotnický personál o alergiích, onemocnění dutiny ústní, hltanu nebo jícnu. Před vyšetřením je nutné šestihodinové lačnění a to absolutní. Nepovolujeme ani užití ranních léků, které se odkládá až na dobu jedné hodiny po vyšetření. Před vyšetřením si vyjměte zubní protézu nebo snímatelné náhrady, pokud je máte.Zdravotní setra Vám zavede kanylu do periferní žíly. V případě špatné snášenlivosti vyšetření nebo potížích při zavádění sondy do jícnu Vám do kanyly podáme léky na uklidnění . V případě potřeby Vám bude nitrožilně podána kontrastní látka ke zlepšení diagnostické výtěžnosti vyšetření.Před vlastním zavedením sondy Vám sestra vystříká krk a horní část hltanu sprejem se znecitlivující látkou (Xylokainem nebo Lidokainem), jste-li alergický(á), je vyšetření provedeno bez znecitlivění.Vyšetření je nepříjemné, ale nebolestivé a nemocní ho zpravidla snášejí dobře.
Sonda se do krku zavádí vsedě nebo vleže na levém boku. Budete vyzván(a), abyste dýchal(a) pravidelně nosem a snažil(a) se sondu polknout. Po průniku sondy do jícnu se Vám uleví, může však přetrvávat mírný pocit na zvracení a občasné dávení. Vlastní vyšetření pak lékař provádí po nezbytně dlouhou dobu za stálé monitorace EKG.
Vzhledem k místnímu znecitlivění nesmíte ještě hodinu po vyšetření jíst ani pít. Vystavoval(a) byste se riziku vdechnutí. Pokud Vám byla podána injekce na uklidnění, nesmíte 24 hodin po vyšetření řídit motorová vozidla a vykonávat činnost vyžadující zvýšenou pozornost.

Zátěžová echokardiografie

Časná diagnóza ischemické choroby srdeční (ICHS) ještě před jejími závažnými projevy, které představují náhlá smrt, infarkt myokardu a srdeční selhání, je hlavním cílem diagnostické zátěžové echokardiografie. Klidové vyšetření často neposkytne dostatečné informace, a proto je diagnóza ICHS založena na zjištění známek ischemie (poruchy prokrvení) myokardu během zátěže. Tzv. zátěžová echokardiografie představuje spojení echokardiografie (ultrazvukového vyšetření srdce) s různými formami zátěže: nejčastěji se používá farmakologická zátěž (lék dobutamin se podává nitrožilně v kontinuální infúzi v odstupňovaných dávkách) nebo dynamická zátěž na ergometru. U nemocných, kteří mají významně zúženou některou věnčitou tepnu, lze při této zátěži echokardiografickou metodou odhalit poruchy hybnosti srdečních stěn.

Kontrastní echokardiografie

Kontrastní echokardiografie je ultrazvuková diagnostická metoda, která využívá k zobrazení srdečních struktur echo-kontrastní látky. Metoda slouží zejm. k diagnotice nejrůzněších vrozených srdečních vad, např. defektu síňové přepážky. Nejmodernější ultrazvukové techniky rovněž umožňují přímé zobrazení prokrvení (neboli perfuze) srdečního sval viz obrázek: šipka ukazuje defekt perfuze myokardu v oblasti srdečního hrotu).

Principem tohoto vyšetření je kontinuální záznam elektrokardiogramu (EKG) po dobu 24 (méně často i 48) hodin. Lékař toto vyšetření doporučí v případě, kdy existuje podezření na poruchu srdečního rytmu.

Vyšetření spočívá v nalepení elektrod na kůži hrudníku a připojení těchto elektrod k vlastní monitorovací jednotce s hmotnosti cca 200g, která je zavěšena okolo krku. Přístroj je nasazen ráno (nejčastěji v 8:00 hod.) a sejmut ráno následující den. V mezidobí dochází k záznamu elektrokardiogramu a jeho ukládání do paměti přístroje, po tuto dobu můžete vykonávat běžnou denní činnost bez omezení, pokud vám lékař neurčí jinak, je však nutné dbát na to, aby se elektrody od hrudníku neodlepily (např. potem).

Vyšetření probíhá ambulantně a není tedy nutná hospitalizace. Zároveň budete požádáni o zapisování vaší fyzické námahy a event. obtíží na přiložený arch papíru spolu s aktuálním časem tak, aby mohl tyto informace lékař porovnat s elektrokardiografickým záznamem.

Cílem tohoto vyšetření je kontinuální 24 hodinová monitorace hodnot TK (krevního tlaku).

Vyšetření je zahájeno obvykle v ranních hodinách nasazením digitálního tonometru s manžetou, která se poté v pravidelných intervalech – přes den po 1 hodině, přes noc po 2 hodinách nafukuje a automaticky měří TK.

Vyšetření je zcela bez komplikací, jediným omezením je určité nepohodlí z důvodu nasazeného přístroje. Na základě získaných informací můžeme po vyhodnocení efektivně upravovat terapii u pacientů léčených s vysokým TK, případně můžeme takto diagnostikovat pacienty nové, nezachycené při nárazovém měření TK v klidu v ordinaci lékaře

Jedná se o vyšetření, které lékař doporučí při vyšetřování příčiny krátkodobého bezvědomí. V průběhu vlastního vyšetření je vyšetřovaný položen na sklopné lehátko, které je v průběhu vyšetření postupně sklápěno spolu s vyšetřovaným do svislé polohy.

Po dobu vyšetření je monitorován tlak krve a elektrokardiogram vyšetřovaného.

V průběhu vyšetření může dojít k významnému poklesu tlaku krve nebo srdeční frekvence, které se může projevovat pocitem na omdlení, nebo krátkým bezvědomím – test je poté hodnocen jako pozitivní a nemocnému je doporučena cílená léčba.

Celková doba vyšetření je cca 60 minut, vyšetření je minimálně zatěžující a nemá prakticky žádné komplikace, vyšetřovaný je po celou dobu pod kontrolou zdravotního personálu

Elektrofyziologické vyšetření je invazivní katetrizační metoda, zahrnující záznam nitrosrdečních elektrických signálů a/nebo programovanou elektrickou stimulaci srdce.

Popis

Cílem tohoto vyšetření je objasnění charakteru poruchy srdečního rytmu nebo nalezení okrsku srdeční svaloviny (tzv. arytmogenního ložiska) v pravé síni či pravé srdeční komoře, který může být zdrojem Vašich obtíží. Na základě výsledků vyšetření pak rozhodneme o vhodnosti další terapie – buď medikamentózní terapie, o zavedení trvalého kardiostimulátoru nebo radiofrekvenční katetrové ablace.
Vyšetření se provádí na kardiostimulačním sálku. Před vyšetřením nebudete 6 hodin jíst, pít. kouřit. Pokud máte zubní protézu, vyjmete si ji. Během vyšetření budete při vědomí. Budete mít trvale monitorováno Ekg. Vyšetření se provádí v místním znecitlivění za přísně sterilních podmínek. Vyšetření je nebolestivé, pouze při vpichu cítíte mírný tlak.
Pod rentgenovou kontrolou se zavádějí katétry do pravé poloviny srdce cestou velkých žil (stehenní vpichem z oblasti třísla či podklíčkové z oblasti nad klíční kostí). Zavádějí se obvykle dvě, event. čtyři elektrody, které jsou umělohmotné a jsou zakončeny kovovým kontaktem. Umísťují se na různých místech v srdci a jejich pomocí je přímo snímána elektrická aktivita v srdci a je možné srdce elektricky stimulovat (podněcovat k mechanickému stahu zevním stimulátorem). Pomocí stimulace srdce se snažíme vyvolat síňovou či komorovou poruchu rytmu (arytmii), která může být příčinou Vašich stávajících obtíží. Z reakce srdce na stimulaci je možné zjistit druh a závažnost poruchy srdečního rytmu. Pokud je arytmie vyvolána, lze ji zrušit buď opět pomocí stimulace (tzv. extrastimulů) nebo medikamentózně (léky) či elektrickým výbojem (defibrilací). Pokud během výkonu budete mít jakékoliv obtíže (bolest, dušnost, bušení na srdci), informujte hned vyšetřujícího lékaře.

Rizika

Riziko výkonu je malé, ve většině případů je vyšetření bez komplikací. Diagnostický přínos a užitek pro následující terapii je jistě převažuje. Může dojít k poranění cévy, k tvorbě krevních sraženin (trombů) a uzávěru cév sraženinou nebo vznikne cévní výduť. Může dojít ke krvácení z místa vpichu se vznikem hematomu. Při punkci podklíčkové žíly může dojít k proniknutí vzduchu nebo krve do pohrudniční dutiny s event. nutností odsávání vzduchu nebo tekutiny silnějším katétrem (ve spolupráci s chirurgem). V místě vpichu se může objevit lokální infekce kůže a podkoží, infekce se vzácně může krevní cestou zanést do srdce. V tom případě je indikované podání antibiotik. Vzácnou komplikací je poranění srdečních struktur elektrodou, které si může vyžádat až nutnost kardiochirurgického výkonu. Při delší expozici vlivu RTG záření se může na ozářené ploše kůže za 2-4 týdny objevit zarudnutí, ztráta ochlupení, přechodné pigmentace. Tyto kožní změny postupně ustoupí, v nepříznivém případě se může vyvinout až vřed na kůži.

Selektivní koronarografie (SKG), perkutánní koronární intervence (PCI).

Postup při  vyšetření

Katetrizační vyšetření se provádí na katetrizačním sále pod rentgenovým přístrojem. Výkon probíhá v místním znecitlivění po vpichu nejčastěji do stehenní tepny v pravém třísle (jiná možnost  je stehenní tepna v levém třísle či tepny horních končetin). Do srdečních cév jsou zaváděny tenké cévky (katétry) z umělé hmoty. Poté je do těchto tepen vstříknuta rentgen-kontrastní látka (při podání s možností pocitu horka, který však rychle odezní), která znázorní celý průběh srdečních tepen (koronarografie) a umožní určit přítomnost, počet, přesnou lokalizaci a významnost zúžení věnčitých tepen či event. přítomnost uzávěru tepny. Je možno též zobrazit dutinu levé komory (levografie), nebo hlavní tepnu těla – aortu(aortografie), což  je důležité k posouzení  stažlivosti levé komory a funkce chlopní. Vyšetření je nebolestivé, cévy nejsou citlivé a manipulace katétry v nich není vnímána. Během celého výkonu budete při vědomí, vleže na zádech, můžete mluvit s lékařem a sledovat průběh výkonu na obrazovce. Důležité je upozornit lékaře na jakékoliv potíže během vyšetření, především bolesti na hrudi, pocit nevolnosti. Celé vyšetření netrvá většinou déle než 30 minut, při léčebným zákroku (rozšíření cévy balónkem – „angioplastika“) do 60 minut.

Možné komplikace spojené s výkonem

Ve velmi malém procentu případů může dojít ke komplikacím, které však jsou okamžitě rozpoznány a náležitě ošetřeny.
Úmrtí: při katetrizačním vyšetření je naprosto výjimečné, udávaná četnost je méně než 1 nemocný z tisíce léčených.
Komplikace spojené s podáním kontrastní látky zahrnují možnost vzniku alergické reakce s vyrážkou, svěděním, ojediněle s poklesem tlaku a nutností léčebního zásahu. U nemocných se známým onemocněním ledvin a jejích sníženou funkcí (především u diabetiků) může podání kontrastní látky  vést ke zhoršení funkce, zřídka až s nutností provedení dialýzy.
Komplikace v třísle: Krvácení s následným vznikem modřiny (hematomu), která po několika dnech vymizí. U cca 1 % pacientů je krvácení komplikováno vznikem tzv. pseudoaneuryzmatu  – jedná se o výron krve, který komunikuje s neuzavřenou cévou. Tato komplikace je diagnostikována ultrazvukovým vyšetřením a je možno ji ošetřit  tlakem ultrazvukové sondy po dobu cca. 15-30 min. Při neúspěchu je možno pseudoaneuryzma uzavřít speciálním lepidlem, ojediněle je nutná chirurgická revize třísla. Ta je nutná, pokud  je přítomná další komplikace – větší komunikace mezi tepnou a žílou (píštěl, fistule).
Další komplikace: Poruchy rytmu, které mohou vzniknout po nástřiku věnčitých tepen kontrastní látkou se dají zvládnout léky, ojediněle si mohou vyžádat okamžitý elektrický výboj (defibrilaci), který tuto arytmii zruší.
Zřídka může dojít k poranění stehenní tepny katétrem, k poranění nervů v místě vpichu, které pacient pociťuje jako brnění, eventuálně jako bolest v končetině, k zanesení krevní sraženiny do těla (tzv. embolie), což se může projevit přechodnou poruchou vědomí, ztrátou vidění nebo bolestí v končetině.

Možné výsledky vyšetření:

1.)  Srdeční tepny budou hladké nebo jen s nevýznamným zúžením do 50 % průsvitu tepny
– není nutná další intervence na věnčitých tepnách.
2.)  Srdeční tepny budou difusně postiženy po celé délce tepny
– nález technicky není možné ošetřit katetrizačně nebo chirurgicky, nemocný je nadále léčen léky.
3.)  Na srdečních tepnách bude 1, 2 (někdy i 3) významná zúžení o více než 50-70 % průsvitu tepny
– na katetrizujícím lékaři bude rozhodnutí o dalším léčebném postupu (dle věku pacienta, přidružených onemocnění a nálezu na věnčitých tepnách). Mohou nastat 2 možnosti:
a.) katetrizující lékař Vám provede výkon nazvaný balónková angioplastika (perkutánní koronární angioplastika – PTCA) s/bez implantace stentu.  Tento výkon se provádí již během vyšetření. Tříslem z místa punkce Vám bude zaveden další katétr, na jehož konci je vyfouknutý balónek. Pod kontrolou rentgenu lékař umístí balónek do místa zúžení a na několik vteřin jej nafoukne. Ve většině případů se současně implantuje do místa zúžení navíc drátěná trubička (tzv.„stent“), která brání opětovnému zúžení či uzavření cévy.
b.) v určitých případech nález na věnčitých tepnách vyžaduje kardiochirurgickou operaci, t.j. našití aorto-koronárního bypassu (CABG).

Po ukončení výkonu:

Po vyšetření je zpravidla přímo na katetrizačním sále resp. ihned po návratu na oddělení z třísla odstraněn zavaděč.  V případě navazujícího léčebního zákroku (angioplastiky) se katétr odstraňuje s odstupem 6-8 hodin z důvodu podání protisrážlivých léků. Po vytažení zavaděče následuje stlačení místa vpichu ručně nebo za pomoci speciálního instrumentária po dobu cca 10-15 minut tak, aby se céva uzavřela a zabránilo se většímu krvácení. Tříslo je možné „uzavřít“ také speciálním uzávěrem implantovaným do cévy na katetrizačním sále.
Po zastavení krvácení je naložena elastická bandáž třísla se zatížením „pytlíkem s pískem“ po dobu 5-10 hodin. Během této doby se poraněné místo tepny uzavře. Je nutné dodržovat klid na lůžku, ležet na zádech s nataženou dolní končetinou na straně vpichu, aby se zabránilo vzniku komplikace v třísle (krvácení se vznikem modřiny, bolestivost). Po vyšetření je možné pít a jíst, je vhodné pít hodně tekutin ,aby se vyplavila kontrastní látka ledvinami.

Implantace trvalého kardiostimulátoru je malý operační zákrok, která se provádí v místním znecitlivění na kardiostimulačním sálku pod rentgenovou kontrolou. Během výkonu je kontinuálně snímáno EKG s možností okamžitého zásahu v případě vzniku jakékoliv komplikace. Nemocný je po celou dobu výkonu při vědomí, může komunikovat s operujícím lékařem. Při bolestech jsou pacientovi podány léky tlumící bolest. Před výkonem nesmíte 6 hodin jíst, pít, kouřit. Pokud máte zubní protézu, vyndejte si ji. Sestra na oddělení Vám zavede do žíly kanylu a podle zvyklostí oddělení připraví operační pole ( oholení).

Na kardiostimulačním sále budete sterilně zarouškován, po místním znecitlivění kůže a podkoží provede lékař punkci nebo preparaci cévy cefalické nebo podklíčkové a žilní cestou zavede elektrodu do srdce. Po fixaci elektrody ve svalovině srdce vytvoří pod klíční kostí operačně krátkým řezem podkožní kapsu, do které je voperován kardiostimulátor. Po výkonu Vám bude doporučen 24hodinový klid vleže na zádech na lůžku, aby se elektrody eventuálně neuvolnily.

Kardiostimulátor je malý elektronický přístroj s vlastním zdrojem energie (baterie), který se implantuje pod kůži pod klíční kost vlevo nebo vpravo. Skládá se z kovové jednotky (baterie a prvků s programem stimulátoru), ke které jsou připojeny dle druhu stimulátoru 1 až 2 sondy (elektrody), které spojují zdroj s pravostrannými srdečními oddíly. Elektroda vede elektrické impulzy ze zdroje k srdci a též zpětně snímá elektrickou aktivitu srdce, čímž umožňuje správnou koordinaci srdeční akce. Rozlišují se různé typy stimulátorů podle toho, ve kterém srdečním oddíle je elektroda umístěna. Síňové kardiostimulátory s elektrodou v síni, komorové s elektrodou v pravé komoře, dvoudutinové se elektrodami v síni a pravé komoře a kardiostimulátory biventrikulární s elektrodami v síni, pravé komoře a srdeční žíle v oblasti levé komory. Typ stimulátoru, který Vám bude implantován, závisí na typu poruchy srdečního rytmu. Biventrikulární stimulace se užívá v léčbě některých pacientů s chronickým srdečním selháním.

Rizika

I když se jedná o rutinní výkon, ve velmi malém procentu může dojít ke komplikacím. Nejčastější z nich jsou:
Poruchy rytmu, které mohou vzniknout při dráždění svaloviny elektrodou – dají se zvládnout léky, ojediněle si mohou vyžádat okamžitý elektrický výboj (defibrilaci), který tuto arytmii zruší. Krvácení při poranění cévy (se vznikem modřiny, která po několika dnech vymizí), poranění srdečních struktur (chlopní nebo stěny srdce) při zavádění elektrody, poškození nervů, zřídka může dojít ke tvorbě krevní sraženiny s možným uvolněním a vznikem plicní embolie. Infekce operační rány s nutností terapie antibiotiky. Ve zcela ojedinělých případech mohou elektrické impulzy (kromě stimulace srdce) dráždit i bránici, což se projeví škytavkou. Tento stav se buď spontánně upraví, nebo je nutné přemístění elektrody nebo přeprogramování stimulátoru. Při punkci podklíčkové žíly může dojít k poranění plíce (pneumotoraxu = proniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny, který musí být odsáván ve spolupráci s chirurgem). Vzácnou komplikací je poranění tepny nebo mízního systému s průnikem krve nebo lymfy do pohrudniční dutiny. Alergická reakce na lokální anestetikum s vyrážkou, svěděním, ojediněle s poklesem tlaku s nutností léčebného zásahu.

Úvod

Pokud vám některé vaše dotazy nebyly tímto textem zodpovězeny, rádi je s vámi probereme osobně při našem příštím setkání, případně se s námi můžete poradit na telefonním čísle 224434964.

Souhrn

Fibrilace síní je onemocnění, při kterém srdce bije nepravidelně a často i velmi rychle. Jde tedy o poruchu srdečního rytmu – arytmii. Fibrilace síní je nejčastější poruchou srdečního rytmu, její výskyt stoupá s věkem, trpí jí až 10% jedinců starších 70 let. Toto onemocnění někdy nemá žádné příznaky, může se ale projevovat pocity nepravidelného a nepříjemného bušení srdce, dušností, celkovou únavou a slabostí. Fibrilace síní se diagnostikuje z EKG. Rizika vyplývající z arytmie jsou v zásadě dvě. Za prvé se srdce může rychlou aktivitou vyčerpat a selhat. Za druhé je v rámci tohoto onemocnění riziko, že se v srdci vytvoří krevní sraženina, která může způsobit mrtvici. Existuje několik způsobů, kterými se snažíme navrátit a zachovat normální srdeční rytmus. K dispozici máme léky, elektrickou kardioverzi a katetrizační výkony. Velmi důležitou a nedílnou součástí léčby jsou i léky na snížení srážlivosti (“ředění”) krve.

Co je to fibrilace síní?

Srdce se skládá ze čtyř oddílů, dvou síní a dvou komor. Při normálním, takzvaném sinusovém rytmu se nejdříve současně stáhnou obě síně a tím vypudí krev do komor, poté se současně stáhnou obě komory a vypudí krev do celého těla. Tato koordinovaná srdeční aktivita je řízena elektrickými impulsy šířícími se z pravé síně. Fibrilace síní je porucha srdečního rytmu – arytmie – způsobená abnormální elektrickou aktivitou svalových buněk síní, při kterém se síně a následně i srdeční komory stahují chaoticky. Vzniká tak nepravidelný srdeční rytmus, při kterém srdce také může tlouct velice rychle.

Fibrilace síní může mít různé formy. První je takzvaná záchvatovitá – paroxyzmální forma. Při té se objevují epizody arytmie v délce do sedmi dnů. Další formou je perzistentní arytmie, která buď trvá déle než týden nebo dokonce sama od sebe neustane a musí být ukončena léčebným zákrokem. Nastanou také situace, kdy je arytmie ponechána jako trvalá (např. pokud pacientovi nepůsobí žádné obtíže), pak ji nazýváme permanentní.

V rámci přirozeného průběhu onemocnění má arytmie tendenci postupně přecházet z paroxyzmální do perzistentní a poté do permanentní formy.

Co je to flutter síní?

Flutter síní je arytmie podobná fibrilaci síní. Aktivita síní je o něco méně chaotická, elektrické impulsy při něm krouží po určitých drahách. Někdy mezi sebou flutter síní a fibrilace síní volně přechází. Rizikové faktory rozvoje flutteru síní, příznaky i léčba jsou velice podobné jako u fibrilace síní. Následující text je tedy platný pro obě arytmie.

Co arytmii způsobuje?

Někdy má fibrilace síní jasnou přechodnou příčinu (nedostatek nebo přebytek minerálů v krvi, akutní zánět, zvýšenou funkci štítné žlázy, stav po srdeční operaci atd.), ve většině případů však takovou příčinu identifikovat nelze. Arytmie je nejčastěji způsobená projizvením stěny srdečních síní přicházejícím s věkem – je srovnatelné s vráskami na kůži. Proces je urychlen u pacientů se srdečním selháním (pacienti po infarktu myokardu, s vadami srdečních chlopní) dále u jedinců s vysokým krevním tlakem, chronickým onemocněním ledvin, cukrovkou. Fibrilace síní se také častěji rozvine u lidí s nadváhou/obézních, nadměrně pijících alkohol a u jedinců se syndromem spánkové apnoe.

Jak poznám, že mám arytmii?

Příznaky fibrilace síní mohou být různé. Někteří jedinci si ji neuvědomují (arytmie je pak zjištěna náhodou, například při preventivní prohlídce nebo při vyšetření EKG z jiných důvodů). Jiní mají příznaky, mezi které patří: rychlé, nepravidelné bušení či přeskakování srdce, dušnost, celková slabost a únavnost, opocení, případně i bolest na hrudi, pocity na omdlení a ztráta vědomí.

Fibrilace síní se diagnostikuje z EKG. Může být zachycena na EKG natočeném při lékařské prohlídce, případně na záznamu z 24hodinového Holter EKG vyšetření nebo nositelnou elektronikou. Nepravidelnost srdečního tepu se dá zjistit i pohmatem tepny na zápěstí, může se ale také jednat o jinou arytmii. Pokud si nahmatáte nepravidelný tep, požádejte vašeho lékaře o natočení EKG.

Jaké může mít arytmie následky?

Rizika vyplývající z arytmie jsou v zásadě dvě. Srdce se může rychlou aktivitou vyčerpat a může se rozvinout srdeční selhání. Proto se snažíme snížit množství a zkrátit trvání epizod arytmie, a vždy také léky kontrolovat, aby srdce netlouklo příliš rychle.

Dalším rizikem je rozvoj mrtvice. Srdeční síně se při arytmii stahují nepravidelně a neúplně. Tok krve, která je při normálním rytmu ze zdravé síně vypuzena, se zpomaluje. Toto může vést ke vzniku krevní sraženiny, která hrozí vycestováním do krevního oběhu. Krevní sraženina se s krví může dostat do tepen zásobujících různé orgány. Ucpání tepny způsobí poruchu prokrvení daného orgánu s možnými závažnými následky. Mezi nejžávažnější patří  ucpání cévy v mozku způsobující mozkovou mrtvici (cévní mozkovou příhodu) a tím mnohdy nevratné poškození ve smyslu poruchy hybnosti, řeči a podobně, někdy i ohrožení života. Z tohoto důvodu je součástí léčby fibrilace síní i antikoagulační terapie. Jedná se o léky “ředící krev”, které zabraňují vzniku krevní sraženiny a tím snižují riziko mozkové mrtvice.

Jak se arytmie léčí?

Léčba fibrilace síní je velice individuální a měla by se doslova šít na míru každému pacientovi. Je proto velice zásadní spolupráce lékaře a pacienta. Ne u všech pacientů se snažíme o odstranění arytmie. U části z nich jsou obtíže plynoucí z přítomnosti arytmie minimální a soustředíme se zejména na korekci srdečního tepu (tzv. kontrola frekvence), prevenci komplikací a léčbu přidružených onemocnění. U jiných pacientů je naopak každý záchvat arytmie nepříjemně vnímaný a léčba je cílena zejména na snížení četnosti a délky trvání epizod arytmie (tzv. kontrola rytmu). V řadě případů se v léčbě postupuje krok za krokem. Důležité je zmínit, že arytmie sama bezprostředně neohrožuje na životě a kontrola rytmu život neprodlužuje. Pro kontrolu rytmu se tedy rozhodujeme na základě přítomnosti příznaků plynoucích z přítomnosti arytmie.

Základem kontroly frekvence jsou léky zpomalující srdeční tep (kolikrát se srdce stáhne za minutu) při arytmii, zejména betablokátory, případně digoxin a blokátory kalciových kanálů. V některých případech i jejich kombinace. Cílem je klidová srdeční frekvence v rozmezí přibližně 70 až 110/min.

V rámci kontroly rytmu máme k dispozici několik postupů.

Prvním jsou léky, které stabilizují elektrickou aktivitu srdce, takzvaná antiarytmika (amiodaron, propafenon). Pokud má srdce jinak dobrou funkci, je nejvhodnější použít lék propafenon. V případě, že epizody fibrilace síní nejsou časté, lze ho užívat jen po dobu běžící arytmie. Této metodě se říká “pill in the pocket” – pilulka v kapse. Pokud se epizody opakují často, snažíme se tomu zabránit každodenní preventivní medikací. Amiodaron lze užít i v případě oslabené funkce srdce, tedy srdečním selhání. Tento lék je jednoznačně nejúčinnější, může však mít při dlouhodobém užívání řadu nežádoucích účinků. Amiodaron se vždy užívá pravidelně, jedenkrát denně, nelze jej používat v režimu “pilulka v kapse”.

V případě že se nedaří arytmii ukončit léky přistupujeme k elektrické kardioverzi. Jedná se o výkon, který probíhá v krátké, několikaminutové narkóze. Během té je do oblasti hrudníku pomocí dvou elektrod aplikován elektrický výboj, který zpravidla nastolí normální srdeční rytmus. Pokud je epizoda arytmie již delší než 48 hodin, nebo je délka jejího trvání nejasná, nemůžeme ji ukončit ihned. Je to proto, že delší trvání arytmie dává dostatek času k vytvoření krevní sraženiny v srdeční síni. Hrozí tak, že při aktivním ukončování arytmie (elektrické nebo medikamentózní kardioverzi) se sraženina uvolní do oběhu a způsobí mrtvici. Je nutné tedy pokus o ukončení arytmie alespoň o 3 týdny odložit. Po dobu těchto tří týdnů pacient užívá léky na ředění krve, které případnou sraženinu rozpustí. Poté může být kardioverze provedena. Pokud stav pacienta nedovoluje čekat tři týdny, můžeme přítomnost sraženiny v srdci vyloučit jícnovou echokardiografií. To je  specifické echokardiografické vyšetření, kdy je sonda – hadička o průměru cca 1cm zavedena přes ústa do jícnu odkud se dá pomocí ultrazvuku podrobně prohlédnout srdce uvnitř hrudníku a vyloučit tak přítomnost sraženiny v levé srdeční síni. Pokud tam sraženina není, může být kardioverze provedena.

V některých případech, např. pokud se arytmie vrací po elektrické kardioverzi nebo ji nejsme schopni kontrolovat léky, je možné provést za krátké hospitalizace proceduru, která zabraňuje vzniku nových epizod. Jedná se o takzvanou izolaci plicních žil. Při té se vpichem z třísla zavedou katetry (speciální hadičky) do srdce. Tam se pomocí radiofrekvenční energie (zahřátím konce katetru) nebo mrazícím balónkem vytvoří jizvy, které oddělí, tedy izolují, oblasti vyústění plicních žil do levé srdeční síně. Tyto oblasti jsou totiž místem nejčastějšího vzniku fibrilace síní. Výkon trvá obvykle 2-4 hodiny a probíhá v lokálním znecitlivění. Podobný výkon lze provést také u většiny pacientů s flutterem síní. Katetrizační léčba je v porovnání s léčbou léky přibližně stejně bezpečná, avšak je podstatně účinnější.

Další důležitou částí terapie je antikoagulace (snížení krevní srážlivosti). Krevní sraženina uvolněná z chaoticky se stahující síně může způsobit mrtvici. Tomu se snažíme předcházet preventivním “ředěním” krve – antikoagulační terapií. Riziko vzniku krevní sraženiny není u každého pacienta stejné, stoupá s věkem, je vyšší u pacientů s cukrovkou, vysokým krevním tlakem, u pacientů, kteří již mozkovou příhodu prodělali, dále u pacientů po srdečním infarktu nebo se srdečním selháním. U určité skupiny pacientů s malým rizikem mrtvice není antikoagulační terapie nutná. Rozhodnutí o nutnosti antikoagulační léčby vám sdělí váš lékař.

Obecnou vlastností všech antikoagulancií je že zvyšují riziko krvácení. Jedná se většinou o snadnější tvorbu modřin, pomalejší zástavu krvácení například při oděrkách nebo krvácení z nosu. Výjimečně může dojít i k závažnějším krvácením. Nutné je myslet na přechodné vysazení antikoagulační terapie před plánovaným chirurgickým výkonem, včetně například trhání zubů. Vždy toto konzultujte s operatérem i  se svým kardiologem.

Lékem, který je v současné době plně hrazen ze zdravotního pojištění pro všechny pacienty s fibrilací síní indikované k antikoagulační terapii je Warfarin. Jeho účinnost je třeba hlídat pomocí pravidelných odběrů krve. Ze začátku jsou odběry častější, když je dávka dobře nastavena, stačí odběry jednou za 4 až 6 týdnů. Míru “naředění” sledujeme pomocí INR (international normalized ratio), tento test se také nazývá Quickův, lidově quick, „kvik“. Hodnota INR by se měla pohybovat v rozmezí 2 až 3. Pokud je hodnota menší než 2, krev není ředěna dostatečně, pokud je naopak hodnota vyšší než 3, je pacient ve zvýšeném riziku krvácení.

Některá zelenina (ta s vysokým obsahem vitamínu K) může utlumit účinek Warfarinu. Dříve se proto doporučovalo pacientům užívajícím Warfarin snížit množství zeleniny v dietě. Dnes již toto neplatí, důležité ale je, aby zastoupení zeleniny ve vašem jídelníčku bylo dlouhodobě vyrovnané. Pokud Warfarin užíváte, požádejte nás o více informací stran potravin, kterých se to týká. Rádi Vám poradíme.

Existují ještě další léky, které se u pacientů s fibrilací síní užívají k ředění krve – jedná se o skupinu označovanou jako NOACs – nová orální antikoagulancia (Pradaxa®, Eliquis®, Lixiana®, Xarelto®). Chrání před vznikem mrtvice stejně účinně jako Warfarin, navíc jejich efekt není třeba sledovat pomocí odběrů krve. Jejich užívání není možné u pacientů s mechanickou chlopenní náhradou.

Můžu nějak zmírnit následky arytmie, případně snížit pravděpodobnost, že se bude vracet?

Ano! Zdravý životní styl dokáže výrazně snížit pravděpodobnost, že se bude arytmie vracet. Navíc je dobrou prevencí před rozvojem jiných onemocnění.

• Jezte zdravě. Hodně ovoce a zeleniny, nepřisolujte. Vybírejte si radši drůbeží masa a ryby, hovězí a vepřové jen 2-3x měsíčně. Vyhýbejte se mastným a smaženým jídlům, preferujte pečení a dušení před fritováním. Nepijte sladké nápoje, vybírejte si celozrnné pečivo.

• Pravidelně sportujte. Doporučujeme 30 minut aktivity alespoň 5 dnů v týdnu. Vybírejte si kondiční (aerobní) cvičení odpovídající vašim fyzickým možnostem – rychlejší chůze či běh v mírném tempu, jízda na kole nebo plavání. Každý pohyb se počítá, upřednostněte schody před výtahem, chůzi před jízdou autem apod.

• Zanechte kouření. Pokud jste se o zanechání kouření již pokoušeli a nepodařilo se, nechte si poradit v centru léčby závislosti na tabáku. Bývají přidružené k plicním klinikám, v naší fakultní nemocnici se lze objednat na tel. 224436646.

• Pokud máte nadváhu, zhubněte. Nadváha, stejně tak i zvýšený cholesterol a cukrovka, výrazně zvyšují riziko vzniku a udržení fibrilace síní.

• Omezte příjem alkoholu. Alkoholové excesy nebo pravidelné pití většího množství alkoholu zvyšuje riziko vzniku fibrilace síní. .

• Nechte si laboratorně zkontrolovat funkci štítné žlázy.

• Pokud v noci chrápete, či u vás někdo pozoruje při vašem spánku lapání po dechu, dechové pauzy, nebo jste přes den nadměrně ospalí, a zejména pokud spolu s těmito příznaky máte nadváhu, požádejte praktického lékaře o zajištění vyšetření k vyloučení spánkové apnoe.

• Mějte svůj krevní tlak pod kontrolou. Pokud se s vysokým tlakem už léčíte, je vhodné, aby jste doma měli tlakoměr, pravidelně ho používali a včas tak zaznamenali, že vaše léčba krevního tlaku není optimální. Dlouhodobě hodnoty krevního tlaku nad 135/85 mmHg v domácím měření znamenají nedostatečné zaléčení krevního tlaku a zvyšují riziko vzniku nejen fibrilace síní, ale i jiných kardiovaskulárních onemocnění jako jsou infarkt myokardu, mrtvice či srdečního selhání.

• Najděte si svého kardiologa. Každý pacient s fibrilací síní by měl pravidelně chodit na kontroly ke specialistovi na onemocnění srdce a to z toho důvodu, že díky fibrilací síní je ve zvýšeném riziku i ostatních onemocnění srdce.

• Pravidelně užívejte doporučenou léčbu. Obzvláště důležitá je léčba na ředění krve.

• Pokud užíváte Warfarin, pravidelně docházejte na kontroly INR. Jinak může nastat situace, kdy vaše krev nebude dostatečně naředěná i navzdory tomu, že lék pravidelně užíváte. To znamená, že nejste chráněni proti riziku vzniku mrtvice. Druhým extrémem je předávkování Warfarinem, při kterém jste ve velkém riziku život ohrožujícího krvácení.

MUDr. Hnátová Hana, 25.11.2020

Naše pracoviště je vybaveno nejmodernějšími technologiemi užívanými v diagnostice a léčbě onemocnění srdce.

Součástí pracoviště jsou 3 plně vybavené katetrizační sály a 1 sál pro arytmologické intervence.

Mezi nadstandardní vybavení patří například intravaskulární ultrazvuk s možností virtuální histologie, systém umožňující trojrozměrné elektroanatomické mapování srdce a moderní echokardiografické přístroje umožňující celou škálu zobrazení včetně trojrozměrného zobrazení srdce.

Věda a výuka

Výzkumné činnosti věnujeme velkou pozornost, čehož dokladem je každoročně vysoký počet publikací v domácích i zahraničních časopisech. Aktivně se naši lékaři se svými přednáškami nebo postery pravidelně účastní významných zahraničních kongresů v severní Americe, Evropě i Asii. Většina našich výzkumných projektů se soustřeďuje na oblast intervenční kardiologie, akutní koronární péče, hypertrofické kardiomyopatie, echokardiografie a chlopenních vad a na výzkum v oblasti arteriální trombózy.

Na Kardiologické klinice probíhá jak pregraduální, tak postgraduální výuka. V rámci predgraduální výuky vyučujeme kardiologii studenty 2. lékařské fakulty. V rámci tohoto studia se studenti seznamují se základy onemocnění srdce a cév jak u lůžka nemocných, tak se základními invazivními a neinvazivními vyšetřovacími metodami. V rámci přednášek je prezentován komplexní pohled na kardiovaskulární nemoci; od ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu, přes chlopenní vady až po arytmologii. Vzhledem k rozsahu celé problematiky kardiovaskulárních onemocnění, které se vymyká časovým možnostem stáží, mají studenti možnost získat hlubší znalosti z oboru v rámci volitelného předmětu Základy klinické kardiologie.

Naše pracoviště je akreditováno pro postgraduální přípravu před nástavbovou atestací z kardiologie a též v rámci udílení funkčních licencí v jednotlivých vyšetřovacích metodách.

V hodnocení kvality výuky studenty 2. lékařské fakulty UK bylo naše pracoviště hodnoceno jako nejlepší mezi klinickými obory.